Datum: 24.5.2017


Čas: 14:00 -16:30 hod


Místo: Litvínov – Hamr, hřiště u základní školy

 

Přijďte si 24. května vyzkoušet orientační běh a připojte se ke světovému dni orientačního běhu. V okolí hamerské školy bude připravena trať pro začátečníky a labyrint. Dorazit můžete kdykoli mezi 14:00 – 16:30. Proběhnout se nebo jen projít mohou všechny věkové kategorie.



Fotogalerie, Mostecký deník, Výsledky

 

11km - Muži A (19-39let / ročník 1997-1977)
23.     Macek Jiří     00:52:33.4
35.     Nerad Jaroslav     00:55:25.9
39.     Kučerka Jan     00:57:30.2

11km - Muži C (nad 55let / ročník 1960 a starší)
6.     Pavlík Miroslav    00:58:01.4

11km - Ženy D (19-39let / ročník 1997-1977)
7.     Neradová Alena    00:57:07.2



O svátečním dnu se v rámci Svatomichaelských slavností konal Minifestival sportu 2016. Ve Voigtových sadech se široké veřejnosti mohly představit litvínovské sportovní oddíly. Takovou příležitost si nenechal ujít ani Klub orientačního běhu Litvínov.

 

Pořadatelsky jsme se skvěle vypořádali s omezeným prostorem i tím, že nepůjde o klasický orienťák v lese. Evča vybrala perfektní bludiště s pěkně rozmístěnými kontrolami. Stačilo pár stojanů, x metrů mlíka, jednoduchá mapka. Nic náročného, přesto efektního a velmi líbivého. Během dopoledne, kdy jsem vysvětlovala malým i velkým závodníkům, co je v bludišti čeká, a následně vybírala mapku zpět, mi hned několik lidí řeklo, jak je to úžasné a škoda, že to není každý víkend.

 

Minifestival sportu s naším bludištěm sice každý víkend není, nicméně závody jsou celé jaro, léto i podzim, téměř o každý víkend. Kdo by tedy z případných zájemců chtěl, v kalendáři závodů si může vybrat závody, kam by chtěl jet, v kontaktech oslovit některého z členů oddílu a vše potřebné se dozví. Trénovat děti sice momentálně není v našich silách, řada lidí by však mohla ocenit, že nemusí třikrát týdně děti někam vozit. Naopak závody jsou skvělou příležitostí pro celou rodinu vyrazit na výlet, vyzkoušet něco nového a poznat atmosféru opravdových orientačních závodů Ještědské oblasti.

 

PS: Zkuste se najít ve fotogalerii, kterou připravila Alena Pavlíková, fotky jsou super!



Datum: 11.5.2016



Čas: 14:00 -16:30 hod



Místo: Litvínov – Hamr, hřiště u základní školy



Přijďte si 11. května vyzkoušet orientační běh a připojte se ke světovému dni orientačního běhu. V okolí hamerské školy budou připraveny různě dlouhé tratě pro začátečníky. Přijďte kdykoli mezi 14:00 – 16:30. Proběhnout se nebo jen projít mohou všechny věkové kategorie.



V sobotu (3.5.2014) bude mezibořská sjezdovka, okolní les a nakonec i část města Meziboří patřit orientačním běžcům. Klub orientačního běhu Litvínov však zve na závody i širokou veřejnost, která se ráda projde krásnou přírodou, přičemž pro rodiny s dětmi je připravena fáborková trať. Litvínovští orienťáci připravili na sobotu hned dva závody v rámci žebříčku Ještědské oblasti. Ráno se běží krátká trať, odpoledne sprint, který závodníky zavede i do města, což je divácky atraktivní. Centrum závodů je po celý den přímo na sjezdovce, kde se nachází i start a cíl.

„Uvítáme sportovní nadšence, kteří si chtějí orienťák vyzkoušet. Připravili jsme pro ně trať P2, je fyzicky i mapově nenáročná. Pokud se doma popotahujete, zda mají lepší orientační smysl ženy, či muži, máte jedinečnou šanci si to ověřit,“ láká s trochou nadsázky lidi do lesa ředitel závodu Jan Kučerka.

Kdo si chce užít pobyt venku s rodinou, pro toho je připravena fáborková trať HDR. „Zvládnou ji obejít i ty nejmenší děti. Rodiče, pokud si troufnou, navíc s nimi nemusejí obejít celou vyfáborkovanou trasu, ale podle mapy si trať zkrátit. Ta je totiž úmyslně postavená tak, aby se děti učily základům orientace a vyhnuly se oklikám,“ podotýká Kučerka.

Pro dopolední závod je nutné se přihlásit na prezentaci do 9.30 hodin. Start začíná o hodinu později. „Na fáborkovou trať a příchozí trať mohou startující vyrazit do lesa libovolně mezi půl jedenáctou a dvanáctou, obsluha na startu si zapíše čas, ve kterém soutěžící vyběhli, navíc se závodí s elektronickými čipy, které průběh závodu zaznamenávají,“ dodává ředitel.

Pokud si chtějí závodníci vyzkoušet i odpolední sprint, přihlásit se musejí na prezentaci v čase 13.00 až 13.30 hodin. Start je od půl třetí. U tohoto závodu však již není fáborková trať pro rodiny s dětmi, jen pro příchozí P2. „I tu však mohou rodiny absolvovat společně, rodiče však budou muset opravdu sledovat mapu, trať je však velmi jednoduchá. Pokud si budou chtít rodiče zkusit sprint či krátkou trať sami, jako pořadatelé zajišťujeme po dobu závodu hlídání dětí, tzv. školku ve stanu, kde si děti zatím mohou hrát,“ vysvětluje vedoucí litvínovského oddílu Alena Neradová.

Protože jsou děti téměř neunavitelné, přímo na sjezdovce je postaven dvou set metrový minizávod s pěti kontrolami nejen pro úplně nejmenší caparty.

Startovné pro fáborkovou trať HDR činí 40 Kč, pro příchozí trať P2 vybírají pořadatelé 60 Kč. Pro závod dostanou závodníci speciální elektronický čip, za nějž při prezentaci zaplatí zálohu 700 Kč, ta jim však bude po vrácení čipu okamžitě vyplacena zpět.

„Závody pořádáme za každého počasí, díky vstřícnosti Baníku Meziboří můžeme využít celý areál sjezdovky a závodníci určitě rádi využijí možnosti zahřát se, či se naopak osvěžit nápoji či jídlem, které bude prodávat obsluha restaurace u sjezdovky,“ uzavírá Kučerka.

Jitka Pavlíková



 Dne 28.9.2013 proběhl za krásného slunečného počasí trénink otevřený pro veřejnost. Celkem se zúčastnilo 24 závodníků. Poté, co si orientační běh připomněli na nejkratší trati, vyrazila většina z nich i na trať delší. A jak to celé dopadlo?

 

T1 - 0,4 km
1. Alblová Denisa 6:54
2. Albl Jan Tomáš 7:20
3. Kučerka Radek 7:27
     
T2 - 1,6 km  
1. Kučerka Radek 25:30
2. Šimer Ondra + Adam 34:00
3. Moutvičková Jitka 36:05
     
T3 - 2,1 km  
1. Nerad Jára 16:39
2. Kučerka Honza 18:01
3. Kučerka David 20:01

 

Děkujeme všem za účast a těšíme se na viděnou na dalším závodě pořádaném KOB Litvínov. Třeba už v květnu na oblastním žebříčku, který bude rovněž na Meziboří.

 

Celkové výsledky

 

Fotogalerie

 



V sobotu 28.9.2013 zveme všechny příznivce orientačního běhu na oficiální mapový trénink otevřený pro veřejnost.

 

Shromaždiště:     

SKI areál Meziboří, dolní část sjezdovky, 50°37'31.353"N, 13°35'32.309"E, zde


V případě nepříznivého počasí bude k dispozici stan (modrý tunel) k uschování věcí

Parkování: je možné využít parkoviště v blízkém okolí SKI areálu
Prezentace: na místě mezi 9.45 - 11.30 hod.
Přihlášky:            

do 27. 9. 2013, 20:00 na e-mail: alena.neradova@gmail.com, nebo přímo na místě v den tréninku,

startovné zdarma

Více informací zde

 



Krátká trať A - 600m, 8 kontrol

1, 08:01 - Lukáš Raitr
2, 08:47 - Jakub Raitr
3, 09:06 - Matyáš Raitr
4, 12:59 - Samuel a Šimon Koláčkovi
5, 14:28 - Tobiáš Pavlík
6, 16:43 - Adam Šimmer
7, 17:25 - Ondřej Šimmer
8, 21:14 - Verunka Hurtová

Dlouhá trať B - 1600m, 13 kontrol

1, 17:43 - Jitka Pavlíková
2, 26:02 - Matyáš Raitr
3, 26:41 - Eva Neradová
4, 28:17 - Ondřej Moutvička
5, 32:40 - Jakub Raitr
6, 34:41 - Ondřej Šimmer
7, 37:17 - Samuel a Šimon Koláčkovi
8, 38:59 - Lukáš Raitr
9, 48:40 - Klára Pecová
10, 49:40 - Jitka Moutvičková
11, 51:35 - Radek Kučerka



V sobotu 29.6.2013 v 10:30 proběhne v Litvínově u Hamerské základní školy mapový trénink pro veřejnost.

 

Start na hřišti kousek od Hamerské základní školy (http://www.mapy.cz/s/7BZo)

Na výběr dvě tratě: 2+ (s doprovodem rodiče) a 10+.

Na některých kontrolách bude nápomocen člen KOB Litvínov pro pomoc s orientací v terénu :)

Bližší informace ke stažení

 



První oblastní závod pořádal oddíl TJ Turnov v Drhlenech na mapě Kančí zoubek v sobotu 6.4.
V lese to místy ještě klouzalo, ale jinak to bylo velmi příjemné proběhnutí.
Nejlepšího umístění na krátké trati dosáhla Alena (D55), byla pátá. Ostatní Litvínováci doběhli
v druhé polovině startovního pole.

Následující sobotu pořádá OK Doksy dva závody, oblastní žebříček na krátké trati a
oblastní mistrovství ve sprintu. (jjk)



Letošní první rankingový závod s koeficientem 0,00 se uskutečnil za sobotního větrně deštivého počasí. To však neodradilo závodníky, aby se vydali do téměř neprozkoumané části naší mapy, čelit všem jejím nástrahám. Start stavitel Olaf umístil do zhruba poloviny mezibořské sjezdovky, cíl o značné množství výškových metrů níže, vedle tenisových kurtů. Ještě, že se neběželo naopak :)

Letošní první rankingový závod s koeficientem 0,00 se uskutečnil za sobotního větrně deštivého počasí. To však neodradilo závodníky, aby se vydali do téměř neprozkoumané části naší mapy, čelit všem jejím nástrahám. Start stavitel Olaf umístil do zhruba poloviny mezibořské sjezdovky, cíl o značné množství výškových metrů níže, vedle tenisových kurtů. Ještě, že se neběželo naopak :) Terén byl pěkný, jen bude brzo téměř neprůběžný díky všude rostoucím ostružinám. Trať měřila 5,1 km, převýšení 220 m, 20 kontrol. Výsledky: 31:33 Farmář Olaf 54:49 Ája 60:46 Libor 61:50 Jarda 65:43 Honza 70:32 Honza E. 85:48 Miloš Děkuji Áje za přípravu podkladů pro článek.

Portugalskou premiéru po boku mistrů světa jsme si prožili spolu s Járou na tradičně největších zimních závodech Portugal O Meeting. Na týdenní soustředění až na pobřeží Atlantického oceánu jsme vyrazili převážně s Turnovákama. Během jednoho týdne jsme absolvovali 5 tréninků a 4 etapy zmíněného závodu, což představovalo opravdu velkou porci kilometrů i mapových zkušeností. Jako vždy se běhalo ve skvělých terénech i na kvalitních mapách. I proto se každoročně sjíždí na jih kolem 2000 běžců včetně několika reprezentací. Ale letos platilo víc než kdykoliv dříve, že chybami se člověk učí, protože náročnost byla extrémní. Já jsem skončila 2. v D21A a Jára 4. v H21B. Pro představu náročnosti přikládám GPS analýzu Járovi třetí etapy, která se mu zrovna moc nepovedla, ale byla ze všech nejtěžší. Samotný Thierry Gueorgiou přirovnal portugalský les k jeho oblíbenému Finsku :) Mapa v plném rozlišení



Osobně jsem byl připraven na 8-10 kontrol na pravé části mapy, ale protože jsem si nezvykle nepřečetl mail, byl jsem docela překvapen. Při běhání na mapě mám nejradši krátké postupy bez nutnosti přemýšlet, tzn.nedělního tréninkového odpoledne bylo pravým opakem :).



Doplněna termínovka na letošní rok. Postupně dodám podrobnější info k jednotlivým závodům. Přihlásit se už můžete mj. na Jarní skály, první závod sezóny a Velikonoce ve skalách, kde je snížené startovné pro přihlášky do konce února.



V neděli 15. ledna se dva stateční bruslaři a jedna bruslařka vydali bruslit do Chomutova. Pořadatele připravili kluziště o délce 5 km, které se jelo směrem tam mírně do kopečka a zpět tudíž mírně z kopečka. Povinně se padalo jen na obrátce, na trati se kupodivu nikdo vážně nezranil a dokončilo všech 170 bruslařů. Vyhrál bruslař Dlabaja za 33:40, na 35. místě doklouzal Jára v čase 48 minut a mezi krasobruslařkami skončila Ája 10. za 53 minut. Výsledky.





V sobotu 7. ledna jsme se zúčastnili spolu s dalšími 160 lidmi tradičního a věhlasného závodu ve Velkých Popovicích. Řídil ho velký kozel Dan Šafka, od kterého si největší drsoni, kteří běželi kategorii A (15 km) vybíhali místní pivo. Já jsem běžela kategorii B - 9 km a vyběhla si 3. místo za Ivčou a Martinou Bochenkovými. Konkurence na závodech byla opravdu solidní. Tomáš vyhrál chlapské B (tzn. mou kategorii :)) před Losmanem a Rusým. Tak příště snad zase v Áčku jako v některém z minulých ročníků! Mapa s GPS postupy v mém mapovém archívu.



Ája - 37b, 27:10 Tomáš - 35b, 24:12 Kuči - 35b, 29:31 Jiří - 34b, 28:54 Jára - 30b, 24:08 Igor - 29b, 29:45 Jíťa - 20b, 28:07 Libor - 17b, 29:46 Eva - 15b, 34:22 Alena - 12b, 28:28 Mapy s postupy v galerii



všem orienťákům

Po několika dnech teplého počasí zbyl v lese jen zlomek sněhové pokrývky, která tam byla přesně před týdnem. Takže trať mapového tréninku byla rychlejší, než bylo plánováno.

Letošní první mapový trénink byl postaven jako první úsek štafet, nechyběl tedy ani hromadní start. Delší variantu běželo 6 borců. V první polovině trati byly tři ze čtyř úseků farstované. Zbylých pět kontrol měli všichni shodné. Ostatní účastníci měli kratší variantu délkově úzpůsobenou jejich předpokládaným schopnostem. Vítězem se po výborném výkonu stal David, který jen o pár vteřin porazil Broňu a Igora. V rychlém sledu pak za nimi doběhli Jarda, Alena a Eva. Pořadí: 1. David (L) 2. Broňa (L) 3. Igor (L) 4. Jarda ml. (L) 5. Alena (K) 6. Eva (K) 7. Zdenda (L) 8. Jitka + Jitka (K) 9. Libor (L) 10. Luky + Roman (K) 11. Míra B. (K)

Byly spuštěny stránky 4. závodu Ještědské oblasti, který se poběží v neděli 25.4. v Litvínově. lit.ine.cz

Byly spuštěny stránky 4. závodu Ještědské oblasti, který se poběží v neděli 25.4. v Litvínově. lit.ine.cz

V kalendáři byly doplněny termíny hlavních závodů v tomto roce. Postupně budou aktualizovány i odkazy na informace o závodech.

V kalendáři byly doplněny termíny hlavních závodů v tomto roce. Postupně budou aktualizovány i odkazy na informace o závodech.



Přejeme všem příznivcům orientačního běhu krásné Vánoce a v nadcházejícím roce hodně štěstí, zdraví, lásky a pohody.

Víkendové závody TJN v Jablonci a VLI v Rudolfově byly zrušeny, případný náhradní termín bude upřesněn. Aktualizace: 16.10. - závod VLI zrušen bez náhrady

Víkendové závody TJN v Jablonci a VLI v Rudolfově byly zrušeny, případný náhradní termín bude upřesněn. Aktualizace: 16.10. - závod VLI zrušen bez náhrady

Do fotogalerie byly přidány fotky z ŽB v Plasech, PŽ ve Sklárně a pár obrázků z prostoru nové mapy.

Do fotogalerie byly přidány fotky z ŽB v Plasech, PŽ ve Sklárně a pár obrázků z prostoru nové mapy.

V pátek 25.9. v 19:30 začíná u Broni na zahradě oddílová schůze.

V pátek 25.9. v 19:30 začíná u Broni na zahradě oddílová schůze.

Komu se nechce jet v sobotu 26.9. do Doks, tak se může přihlásit na pražský žebříček PGP ve Sklárně - Sklárna 2009. V sobotu (krátká, sprint), neděle (klasika). Ubytování je možné přímo ve Sklárně (do vyčerpání míst zajišťuje pořadatel) nebo v Poustkách (373 395 211, paní Fajtová).

Komu se nechce jet v sobotu 26.9. do Doks, tak se může přihlásit na pražský žebříček PGP ve Sklárně - Sklárna 2009. V sobotu (krátká, sprint), neděle (klasika). Ubytování je možné přímo ve Sklárně (do vyčerpání míst zajišťuje pořadatel) nebo v Poustkách (373 395 211, paní Fajtová).





Do seznamu ostatních akcí byl přidán odkaz na teplický přebor na krátké trati a následující přebor ve sprintu.

Do seznamu ostatních akcí byl přidán odkaz na teplický přebor na krátké trati a následující přebor ve sprintu.

Už je to skoro za dveřmi a doufám, že se na to každý těší. Podle délek mužských štafet by to měla být rovina a snad žádně těžké dohledávky (pokud ano, tak budem dokončovat po odpolední siestě :) ). Vzhledem k tomu, že hlavní štafety jsou 4 členné, bude postavena jedna normální a jeden mix. Na podzim už bude klasika (3 členné) a věřím, že od nás poběží dvě rovnocenné pánske štafety a jedna dámská. Po zkušenostech neočekávám žádné hvězdné výsledky, ale nabrání zkušeností (pokud by se zadařilo, určitě bych chtěl postavit aspoň jednu štafetu do Moravské Třebové v květnu). Pro rozestavení existuje hodně variant a možná se ještě změní. Muži 1.Jiří - mohl by se udržet na slibné pozici a předávat na druhý nefarstovaný úsek 2.Jára - nebudou farsty a krátký úsek 3.Honza - původně chtěl rozbíhat, ale chci aby si to vyzkoušel i někdo jiný (a byl obětován na nejdelší úsek) 4.Broňa (já) - poslední jsem ještě nešel (a případně rád ponesu oddílovou vlajku :))) ) Mix 1.Libor - nevím jestli bude vyhovovat rozbíhání 2.David - nefarstovaný úsek, mohl by se udržet a bude to bez úvodních zmatků 3.Jíťa - sice delší o kilák než David, ale chci, aby si David testnul případný souběh s někým jiným.

Už je to skoro za dveřmi a doufám, že se na to každý těší. Podle délek mužských štafet by to měla být rovina a snad žádně těžké dohledávky (pokud ano, tak budem dokončovat po odpolední siestě :) ). Vzhledem k tomu, že hlavní štafety jsou 4 členné, bude postavena jedna normální a jeden mix. Na podzim už bude klasika (3 členné) a věřím, že od nás poběží dvě rovnocenné pánske štafety a jedna dámská. Po zkušenostech neočekávám žádné hvězdné výsledky, ale nabrání zkušeností (pokud by se zadařilo, určitě bych chtěl postavit aspoň jednu štafetu do Moravské Třebové v květnu). Pro rozestavení existuje hodně variant a možná se ještě změní. Muži 1.Jiří - mohl by se udržet na slibné pozici a předávat na druhý nefarstovaný úsek 2.Jára - nebudou farsty a krátký úsek 3.Honza - původně chtěl rozbíhat, ale chci aby si to vyzkoušel i někdo jiný (a byl obětován na nejdelší úsek) 4.Broňa (já) - poslední jsem ještě nešel (a případně rád ponesu oddílovou vlajku :))) ) Mix 1.Libor - nevím jestli bude vyhovovat rozbíhání 2.David - nefarstovaný úsek, mohl by se udržet a bude to bez úvodních zmatků 3.Jíťa - sice delší o kilák než David, ale chci, aby si David testnul případný souběh s někým jiným.

Aktualizovány termínovky pro rok 2009.

Aktualizovány termínovky pro rok 2009.



Letošní ročník Hungaria cupu je pojat jako doprovodné závody k mistrovství světa v OB, které je pořádané v maďarském Miskolci v době 16. - 23. srpna. Čeká vás šest etap ve stejných terénech jako MS, doprovodné závody jako GPS Night race, Mobile-O nebo Mikrosprint a spousta dalších nevšedních zážitků. Navíc je Miskolc proslulý svými termálními lázněmi přímo v jeskyni, takže bude možnost naložit se po závodech do horkých pramenů a trochu si odpočinout. Ubytování navrhuji přímo ve WOC vesničce na kolejích, kde je možné objednat si i snídaně a večeře. Doprava vlastními auty. Termín přihlášek je do 31.1. za nejnižší startovné, pak už se připlácí. Přihlášku udělám hromadně, dejte mi vědět nejlépe do 28.1. na mail. V případě dotazů klidně pište, do pondělka 12.1. můžete i volat. Více informací máte tady nebo přímo na stránkách závodů.

1. Míra (soused) 5:34, 29b 2. David 4:03, 24b -> 23b 3. Honza 3:52, 22b 4. Jára 4:03, 23b -> 22b 5. Ája 4:00, 21b 6. Evča 4:26, 20b -> 18b 7. Jíťa 3:08, 15b 8. Jiří 3:50, 13b 9. Sluníčko 6:44, 14b -> 11b 10. Míra (táta) 3:58, 8b Na výsledkách se projevil značně zdravotní stav, ale doufám, že všichni běhali s radostí....

1. Míra (soused) 5:34, 29b 2. David 4:03, 24b -> 23b 3. Honza 3:52, 22b 4. Jára 4:03, 23b -> 22b 5. Ája 4:00, 21b 6. Evča 4:26, 20b -> 18b 7. Jíťa 3:08, 15b 8. Jiří 3:50, 13b 9. Sluníčko 6:44, 14b -> 11b 10. Míra (táta) 3:58, 8b Na výsledkách se projevil značně zdravotní stav, ale doufám, že všichni běhali s radostí....

Druh: Scorelauf s obodovanými kontrolami a s vyznačeným zakázaným prostorem Celkem bude rozmístěno 13 kontrol (8x 1bod, 2x 2body, 1x 3body, 1x 7bodů, 1x8bodů) Limit: 4 minuty, nedodržení limitu -> za každých 15s -1 bod (ti co nedrží mapu každý den v ruce mají limit 6min) Start: Intervalový po 4 minutách (na startu si budete moci prohlédnout mapu 45s před startem) Převýšení: jaké si ho úděláte, takové ho budete mít...ale max. 40m :) p.s.: bude tma - tzn. ti co mají čelovku si jí vezmou, aby alespoň viděli na mapu...

Druh: Scorelauf s obodovanými kontrolami a s vyznačeným zakázaným prostorem Celkem bude rozmístěno 13 kontrol (8x 1bod, 2x 2body, 1x 3body, 1x 7bodů, 1x8bodů) Limit: 4 minuty, nedodržení limitu -> za každých 15s -1 bod (ti co nedrží mapu každý den v ruce mají limit 6min) Start: Intervalový po 4 minutách (na startu si budete moci prohlédnout mapu 45s před startem) Převýšení: jaké si ho úděláte, takové ho budete mít...ale max. 40m :) p.s.: bude tma - tzn. ti co mají čelovku si jí vezmou, aby alespoň viděli na mapu...



Sešli jste se v hojném počtu, aby bylo možno postavit dvě téměř vyrovnaná družstva (samá elita ;)). Pro nepřítomné přikládám soupisku družstev, která zároveň odpovídá startovnímu pořadí. Team Q David, Jíťa, Alena, Evča, Indián Team G Jára, Ája, Libor, Romana, Kuči Závod dobře rozeběhl Jára, který přinesl družstvu docela slušný náskok, který se do konce klání nepodařilo druhému družstvu stáhnout. Další tři úseky byly značně vyrovnané a bohužel již nedocházelo k těsným kontaktům mezi teamy. Pro zdramatizování jsem poslední úseky v podání Indián versus Kuči vyslal na oba úseky s výměnou map. V prvním okruhu posledních úseků se oba závodníci otrkávali s mapou a terénem a nedošlo k viditelnému rozdílu. Po výměně mapy, kdy na Honzovi byla znát lehká únava a Jiří zářil úsměvem a bojovností, Indián začal znatelně zrychlovat a Honza zpomalovat. Kdyby byl závod ještě o chloupínek delší, mohlo se rozhodovat na cílové rovince, ale překvapení se nakonec nekonalo a Honza uhájil výhru teamu G. Děkuji všem za účast...

R10R16R21
1. Ondra 57:471. Zdenda 55:191. Indián 60:07
2. Máťa 58:152. Alena 59:262. Kuči 67:29
3. Roman 97:423. Ája 82:18
4. Jíťa 85:43
5. David 86:05
6. Jára 89:40
7. Evča 104:04
8. Libor 105:41




R10 ... 2,5km ... 110m ... 6 kontol R16 ... 3,9km ... 160m ... 11 kontrol R21 ... 6,6km ... 255m ... 17 kontrol převýšení berte s rezervou...vrstevnice občas splývají, takže jsem spíš přidával...a navíc na Kolibě toho moc po rovině nepostavíte... mapy a průkazky vodovzdorně upraveny... R21 bude mít výměnu mapy a možnost občerstvení R10 bude moci občerstvovačku využít také Startovka R21 00 ... David 04 ... Evča 08 ... Jára 12 ... Ája 16 ... Kuči 20 ... Jíťa 24 ... Indián R 16 18 ... Alena 22 ... Zdenda 26 ... Roman ostatní asi dle příchodu...



Příjemné prožití vánočních svatků a šťastný nový rok všem příznivcům orientačních sportů přeje KOB Litvínov.



Druh: družstva ve sprintu...doufám, že bude sudý počet...pokud ne, tak jeden poběží 2x... Datum : Neděle 28.12.2008 Místo: Litvínov - Hamr, u Honzovo rodičů Terén: Všichni to snad znáte... Start: 00 - 9:00 Přihlášky: mailem, nebo v ostatních akcích Startovné: === Systém ražení: děrovačka Mapa: Hamr 2008, 1:5 000 Funkcionáři: Ředitel závodu: Já, Hlavní rozhodčí: Já, Stavitel tratí:Já Seznam přihlášených



Předběžně je naplánovaná na pátek 19.12.2008 na 20:00. Chtěl bych probrat : - prostory pro nové mapy - štafety na příští rok - plány na případnou organizaci závodů - kdo co může nebo nemůže - termíny tréninků - aby mohl chodit každý kdo má zájem Schůze se koná u nás Na Kopci.





Zimní příprava už je v plném proudu a pro ty, kteří si chtějí bezhlavé točení kilometrů zpestřit nějakým závodem na zajímavé mapě se jako ideál nabízí Pražská zimní liga. Pro nás to nebývá ani tak moc daleko, tak by určitě bylo dobré se domluvit a občas by aspoň jedno auto mohlo vyrazit mezi lidi. Jedním z prvních a určitě hodně zajímavých závodů bude Praga Magica pořádaná Jéňou Švábem přímo v centru Prahy. Rozhodně se nemusíte bát, že byste jeli tak daleko jen kvůli nějakému sprintu. Předpokládám, že to bude něco delšího, Praha je docela velká. A navíc je to dobrý trénink na příští rok do Benátek :o) Další hodně zajímavý závod určitě jako každý rok připraví Fanda Pašek. U toho je důležité se buď chytit někoho hodně dobrého (a hlavně chytrého) a nebo pořádně zapojit vlastní mozek. Mě osobně to nikdy moc nešlo :o) Termínovku závodů a veškeré potřebné informace naleznete na stránkách pražské zimní ligy . Kdyby vás neuchvátily závody PZL, pak se nabízí ještě několik termínů Bor Cupu, jehož závody jsou také vydařené. Sice jsem nikdy na žádném nebyla, ale mám zkušenosti ze soustředění ;) Termínovku najdete tady .

Druh: klasická trať Datum : Sobota 27.12.2008 Místo: Litvínov - Hamr, u vodárny Terén: Všichni to snad znáte... Start: intervalový, 00 - 10:00 Kategorie: R10, R16, R21 R10 ... 2,5km R16 ... 3,9km R21 ... 6,6km Přihlášky: mailem, nebo v ostatních akcích Startovné: budu o něm přemýšlet :) Systém ražení: děrovačka Mapa: Koliba, 1:10 000 Funkcionáři: Ředitel závodu: Já, Hlavní rozhodčí: Já, Stavitel tratí:Já Seznam přihlášených



Druh: Scorelauf s povinnými úseky Datum : Středa 31.12.2008 Místo: Litvínov - Hamr, tam kde teď bydlím Terén: Velmi dobře průběžný, pozor na srnky Start: intervalový, 00 - 20:00 nebo 21:00 Kategorie: jenom jedna cca 1-2km Přihlášky: mailem, nebo v ostatních akcích Startovné: budu o něm přemýšlet :) Systém ražení: děrovačka Mapa: Na kopci 2008, 1:2500 nebo 1:5000 Funkcionáři: Ředitel závodu: Já, Hlavní rozhodčí: Já, Stavitel tratí:Já Seznam přihlášených





Stejně jako každý rok je i letos pořádán Seminář trenérů a rozhodčích, tentokrát v termínu 21.-23.11.2008. Vzhledem k tomu, že místo konání je tentokrát zvoleno celkem příznivě i pro nás - Želiv, Klášter premonstrátů (90 km od Prahy), tak účast vřele doporučuji. Nejen že se dozvíte nějaké novinky ze světa OB, ale rozhodně to bude i přínosem pro vaše tréninky, které brzo začnou :) Přihlaštujte se přímo na stránkách semináře http://ob.tmapserver.cz/seminar2008/ do 5.11.2008. Cena je 990 Kč.

Po skončení sezóny (po posledních oblasťácích) se začíná pravidelně běhat. Předběžně v sobotu kolem 15:30 (pokud by vyhovovalo spíš dopoledne, tak bych se podřídil většině) a v neděli někdy v podvečer výklus. Pokud by měl někdo zájem, tak chodím s bráchou každou středu do Hvězdy v Praze. Pokud by se běhalo i směrem na Klíny, tak si pořiďte čelovku a blikačku na záda.





Minulou středu jsme s děckama z Roztockého oddílu vyrazili na Pražský pohár žactva do Krčáku na mapu Hrádek. Abych nemusela jet až do Roztok a nebo abych nemusela „centrum“ závodů hledat někde sama, rozhodla jsem se, že zkusím nastoupit na vláček v Sedlci. Pro jistotu jsem ještě zavolala Jitce, aby mi mávali, jinak bych se mohla ztratit dřív než se vůbec dostanu do lesa. Dozvěděla jsem se, že jsou ve druhém vagónky a za chvilku už si to motoráček přidrandil, nastoupila jsem do druhého vagónku, kde samozřejmě nikdo nebyl. Na chvíli mě polilo horko, že odjedu třeba do Brna, ale naštěstí jsem brzo všechny dohledala podle rachotu, který dělali :o) Celkem se sešlo deset rošťáků a za chvíli se vyráželo na start. Někteří šli ve dvojici pod podmínkou, že půjdou na metr přesně (že holky….a stejně to nepomohlo :o)), některé si pod křídla vzala Jitka a jiní se omylem zdrcli do trojice chvíli po startu. Jenom snad David měl smůlu, protože tam byl z kategorie sám a Tomášovi zas nikdo nestačí. Já vyrazila na tréninkovou trať T6. Ze začátku jsem si nebyla úplně jistá ani sebou ani mapou, ale po chvíli jsem se rozeběhla a závod se mi začal líbit. První větší chyba přišla cestou na 7. kontrolu, kdy jsem přestala dávat pozor a najednou jsem stála na cestě pod kopcem. Za odměnu jsem se musela vyškrábat zpátky nahoru. Na další kontrolu jsem možná volila zbytečnou obíhačku. Hned za ní jsem potkala naše tři borce pěkně pohromadě, jak na výletě. Nenápadně jsem prohodila, že by možná mohli popoběhnou, když je to závod. Odpovědí mi bylo pouze: „Proč?“. Za chvíli jsem si řekla, že mají vlastně pravdu a taky jsem se trochu prošla :o) Dalším menší problém mě čekal u jámy. Ačkoliv jsem jasně věděla, že stojím v údolíčku za ní, dlouho mi trvalo než jsem se rozhodla otočit a jít kontrolu orazit. Jak jsem se otočila, tak jsem zahlédla potichu prchajícího Honzu Procházku (DKP). V cíli mi vysvětloval, že chtěl nenápadně zmizet, abych ho neviděla…tak jsem se trochu zamračila a hned obrátil. Kdyby prý věděl, že jsem to já, tak by na mě zavolal…vida že to jde :o) Poslední problém byl na dvanácté kontrole u význačného stromu, ale to bylo spíš díky už trochu jinak vyšlapaným cestičkám a vysokému podrostu (hlavně kvůli spoustě kopřiv, do kterých se mi moc nechtělo). Čtrnáctá kontrola byla jasně v jámě, i na popisech to bylo napsané. Podobně jako u předchozí jámy…vím, že je dole, ale dlouho mi trvá než se přesvědčím, abych tam vlezla…Na sběrku už jsem zabalila mapu a svezla se za rychlejšími a přesněji mapujícími. V cíli na mě čekali ne úplně pěkné výsledky. Ani naši borci se moc nepředvedli. Nejlépe dopadl Tomáš Jíra, který obsadil parádní první místo a na druhém byla Majda. Protože jsem se na shromaždišti trošku zapovídala, myslela jsem, že už mi dětičky utekly. Nebyl by to ale Matěj a Matěj, kdybych je po půl hodině nepotkala v opačném směru než je metro se slovy, že jdou hledat lítačku, která jim vypadla někde z kalhot. Pomalu jsem se doplazila ke krtkovi, sebrala čtyři rošťáky, vybrala jsem jim slámu aspoň z vlasů, aby mi nedělali moc velkou ostudu a vyrazili jsme k domovům. Na kulaťáku jsem je naložila do autobusu, každý dostal preventivní pohlavek na cestu, aby moc nezlobili a odebrala jsem se zmoženě na kolej. Celkově to byly závody pěkné…zvlášť pro mě, protože jsem jako jedna z mála běžela na této mapě úplně poprvé. Počítám, že sluníčko vylákalo k proběhnutí kolem 150 lidí. Děkujeme Pragovákům za organizaci a bufeťákům za stálý přísun limči :o) Na výsledky se můžete podívat na stránce PPŽ a tady je ještě moje mapa s postupy.



V sobotu pořádaly Pardubice další závody zařazené do Českého poháru štafet a odpoledne potom sprint. Dlouho jsem váhala zda se na závody kvůli dvaceti minutám vůbec vydat, protože štafety jsem neměla s kým jít, ale nakonec jsem vyrazila. S nadšením jsem vstala chvilku po páté ráno, abych se pak na Černém mostě opět nastěhovala do auta k Ivče a Márovi. Volali, že se mnou bude nastupovat ještě Martin z Dobrušky, kterého jsem ovšem znala jen z dopisů, ale řekla jsem si že orienťáka musím potkat na sto honů. Takže jsem si na Čerňáku nenápadně stoupla k nějakému klukovi, celou dobu se na něj přihlouple smála a mrkala, abych pak zjistila, že čeká na úplně někoho jiného a já že stojím na špatném místě. Naštěstí mě Martin nejspíš znal, protože si mě odchytil a dovedl mě k autu. Tam jsme ještě zamávali Lence Borovičků, co čekala na jiný odvoz a už se jelo. Cesta mi utekla vcelku rychle, protože jsem to po brzkém vstávání brzo zalomila, abych ještě nabrala aspoň trochu sil. Po příjezdu jsme zaparkovali vedle silnice pěkně na konec řady těch, co přijeli dříve. V propozicích stálo, že shromaždiště bude vzdálené kolem 1 km, ale nepočítalo se v tom s dalším kilometrem podél zaparkovaných aut. Někteří tak měli opravdu co dělat, aby vůbec stihli start a trhali tak rekordy v převlékání. Za hromadné asistence to ale nakonec všichni zvládli. Já už jsem si bohužel nestihla najít nikoho do party, takže jsem celé dopoledne jen tak prochodila kolem, občas něco vyfotila a fandila. Takové nic nedělání však dokáže unavit snad daleko víc než samotný závod. Jinak byly štafety vcelku napínavé a ty správné grády tomu dodalo ještě komentování Bédi a Zuzky. V kategorii D21 se chvíli spekulovalo o tom, že vítězná štafeta DKP špatně orazila, ale nakonec vše prošlo a holky mohly vyskočit na nejvyšší schůdek stupně vítězů. Na druhém místě byla domácí štafeta LPU a na třetím holky z Číny, které se tu již pár týdnů aktivně připravují na MS a zůstanou u nás až do jeho začátku. Po skončení štafet jsme se velmi zvolna přesunuli zpátky k autu, abychom udělali takové čestné kolečko a zaparkovali jen o pár metrů dál a do centra sprintu šli zase pěkný kus po svých. No…my vlastně neparkovali…Marek nás vyhodil kousek za parkovištěm a jel se ubytovat. Za chvilku nám volal, že je ubytovaný přímo v centru :o) Nám to však nevadilo. Cestou jsme si prohlídli jeden ťukanec na autě pořadatelů, dali jsme si výbornou točenou zmrzlinu a za chvíli jsme byli na místě. Chvilku nám trvalo než jsme se usadili, protože nás odevšad vyhazovali, že jsme v závodním prostoru, ale nakonec se povedlo :o) Chvilku jsme fandili místním fotbalistům, Ivča si mezitím někde vypůjčila boty bez hřebíků, aby nemusela běžet v lodičkách (teď samozřejmě přeháním :o)) a za chvilku jsme se připravovali na sprintík. Na start to bylo 1600 m, takže jsme se parádně rozběhali a protáhli a někteří trochu zabojovali sami se sebou, protože se běželo kolem několika hospůdek. Na samotném startu už moc času nebylo a za chvíli už jsem se brodila pomalu po pás travou. Chvilku mi trvalo než jsem se vůbec s mapou srovnala, občas jsem hledala kontrolu dříve a jinde zas nevěděla jestli můžu vběhnout do ohradníku, abych nebyla disk nebo aby mě případně nepřeválcovala rozzuřená kráva. Moje blbost, nemám číst pokyny, kde stálo, že se nesmí do výběhů pro zvířata. Bohužel už nikde nebylo definováno, jak takový ohradník vypadá, takže jsem z toho byla závěrem docela zmatená. Samozřejmě jsem tam ve finále musela, protože jsem tam měla kontrolu. Chybiček jsem bohužel udělala v závodě až až, což mě samotnou dost mrzelo, když se kvůli chvilce člověk trmácí takovou dálku. Pokud má někdo zájem, pak si může přečíst názor Pavla Košárka na celý závod a udělat si trochu představu jaké to asi bylo. Pak už nezbývalo nic jiného než si zapakovat svých pár věcí, vzít to tentokrát už zkratkou přes závodní prostor k autu a vyrazit ku Praze. Domů už jsem se v ten den bohužel nedostala, ještě že mám kolej :o) Jinak děkuji Borákům a Dobrušce, že mě odvezli na místo a starali se tam o mě a Pragovákům za to, že mě hodili do Prahy a to vše zcela nezištně :o) K dispozici dávám mapu s mými postupy a ještě mapu s postupy ideálnějšími . Ale je to pouze můj pocit, takže to berte s rezervou. Vítězky to určitě šly ještě jinudy (mimochodem na prvních třech místech se objevily holky z pořádajícího oddílu LPU). Celkové výsledky naleznete na stránce závodu.



V sobotu se sice nekonaly žádné velké závody, ale zato byl členy Loko Teplice připraven skvělý halový orienťáček. Ve složení já, Jára a mamka jsme vyrazili trošku potrápit své hlavinky. Běželo se ve dvou tělocvičnách ZŠ Bílá cesta a přilehlých místnostech jako byly třeba nářaďovna, šatny nebo sprchy. Závod byl dlouhý asi 450 m, v polovině trati s výměnou mapy. Aby to nebylo tak jednoduché, tak jsme nedostali popisky, které by se chvílemi docela hodily, protože některé kontroly byly zatraceně blízko. O to více jsme museli brejlit do mapiček jestli máme orazit zrovna levou nebo pravou stranu švédské bedny, druhý nebo až třetí radiátor, případně která branka nebo trampolína je zrovna ta správná. Všichni jsme měli stejnou trať, ať už to byly ženy, muži, malá děcka nebo příchozí. Naštěstí nebyla šance, aby se někdo ztratil, zpátky na start by snad trefili všichni :o) V nejhorším měli organizátoři stále na očích jediný otevřený východ, takže by jim ven nikdo neproklouzl. Jako první startoval Jára, dvě minutky po něm jsem šla hnedka já. Ačkoliv jsem mapu (samozřejmě čistou) viděla už den předem v OB katalogu a z minulých ročníků závodu, stejnak mi to bylo úplně k ničemu. Hnedka druhá kontrola (první v tělocvičně) mě dost potrápila. Byla jsem pěkně rozběhnutá a moc nereagovala na měřítko 1:200, takže jsem celou tělocvičnu přelítla až na druhý konec a nemohla najít tu správnou kozu, samozřejmě dřevěnou :o) Naštěstí tam ještě pobíhal Jára a trošku mě zachránil. Prostě jako vždy…nejdřív se musím trošku vymáchat ve vlastní blbosti a pak už všechno dokonale šlape :o) Zbytek jsem šla relativně v klidu, měla jsem pocit, že i rychle, ale nic extra to asi nebylo. Při ražení jsem si vždycky položila mapu, chvilku zapřemýšlela…na takové věci při sprintu moc času není. Mírný problém asi všem dělalo ražení do papírových průkazek. Přeci jen na políčko asi 1,5x1,5 cm už to chce trošku trefu, ale taky se to dalo :o) Dneska jsem našla svou přemožitelku, dostala jsem nakládačku skoro 50 vteřin a skončila tak na druhém místě. Mamka byla v ženách čtvrtá a Jára v mužích šestý. Myslím, že jsou to docela pěkné výkony na to, že se většina z nás s podobnou mapou setkala poprvé. Já už si vyzkoušela halový OB kdysi dávno při Turnovské pětce, ale i tak jsem chvílemi uvízla ve své říši divů :o) Vzhledem k tomu, že jsem brzo startovala, jsem se pak jala funkce fotografa, takže něco málo najdete v naší galerii. Výsledky budou jako vždy na stránkách pořádajícího oddílu K dispozici dávám i mapy: 1. kolo, 2. kolo



V sobotu pořádala SMB první jarní oblastní žebříček v místech loňských áčkových závodů. Účast byla opravdu hojná, protože byl zároveň spojen se závody východočeské oblasti. Po dlouhé zimě si přijelo protáhnout zkrácené svaly i dost členů našeho oddílu a proto jsme hned vyzkoušeli jestli jsme nezapomněli jak se vlastně staví stan. Taky jsem se snažila, i když na fotkách je spíš vidět, že přispívám hlavně chytrými radami :o) Chvíli potom, co byl tábor rozbit a posádka nastěhována, vyrazily do lesa Evča s Jitkou. Odměnou jim bylo, že je už na startovní čáře zasypaly kroupy. Potkat to mě, tak mam všude modřiny. Naštěstí jsem ale byla rozumná a počkala si na sluníčko :o) Oproti minulému roku nás na mapě nečekalo žádné překvapení, podle mě vše skvěle sedělo, dokonce i směrníky byly doplněny :o) Závod to byl jako vždy letecký. Sami uznejte, že převýšení 80 m na 8 km je takřka zanedbatelné, ale je pravda, že v jednom „kopci“ jsem musela přejít do kroku. Osobně jsem spoustu výrazných míst, která jsou především pozůstatkem bývalého vojenského prostoru poznávala už z minula. Problém jsem měla jen v hustníku na začátku. Prostě jsem naběhla do prostoru, čekala že tam kontrola najednou bude a … nebyla (překvapivě). Spíš začínám mít pocit, že jsem trošku zaujatá vůči druhé kontrole. Spousta lidí má problém s jedničkou. Tomu se snažím vyvarovat a proto si na začátku dávám pozor. Když se to povede, tak se najednou otrkám a přichází sprcha v podobě druhé kontroly, kde se částečně uklidním a pak je všechno v pohodě :o) Co mě na závodě nebo spíš na jeho řešení maličko zamrzelo bylo jen to, že všechny kategorie byly rozděleny na jednotlivé oblasti. Myslím, že se ostatních nebojíme a klidně bychom mohli běžet spolu. Například naše kategorie D 21 byla rozdělena právě na Ještěďáky a Výchoďáky, přičemž my jsme byly rozděleny ještě na L a K (klasicky) a druhá oblast na A, B a C. Přišlo mi to trochu zbytečné. Po zimě bych si ráda změřila síly s ostatními, ale bohužel až tak nevidím do pořadatelské problematiky a je možné že spojení kategorií nebo třeba rozdělení jen do dvou by mohlo způsobit problémy ve sčítání výsledků, případně by se mohly objevit protesty kvůli ovlivňování výsledku druhých, měly bychom moc vysoké body… No nevím, nechám to koňovi :o) Každopádně v naší kategorii byla i tak účast hojná, protože přijelo pár holek z DKP a sešla se tu tak skoro celá Filipova tréninková skupina. Holky mě jako vždy rozdrtily, ale dostala jsem jen necelé čtyři minuty. To mi přijde jako vcelku slušný výsledek, i když samozřejmě mohl být daleko lepší (mohla jsem ušetřit dvouminutovou chybu). Vezmeme-li si ale, že půl minutu na kilometr dostávám od holek na dráze zcela běžně (častokrát i víc), pak to no…ujde :o) O tom, že závod byl vskutku vyrovnaný svědčí i fakt, že první tří se v kategorii D21L vešly do čtvrt minuty. Však posuďte sami: výsledky. Pro zájemce je tu i moje mapa s postupy.

V Maďarsku jsou každý rok parádní závody a aby si je mohlo užít více lidí, vypravujeme na ně letos celý autobus. Účastní se děti ze SCM JO, ale kapacitu je nutné doplnit ještě ostatními, proto uveřejňuji rozpis a čekám na vaše přihlášky :o) Myslím, že by nebyl problém jet s námi jenom na výlet, tzn. nezávodit a spíš si užívat okolí a termální lázně :o) Více informací najdete uvnitř článku.

Odjezd: Pondělí 30.6. - 8:00 Turnov - 9:00 Praha (Černý Most) Příjezd: Neděle 21:00-22:00 Program: 30.6. odjezd, trénink 1.7. trénink, termální lázně, … 2.7. 1. den Klasika, World Ranking Event (WRE) 3.7. 2. den Klasika 4.7. 3. den Parkový závod, Sprint 5.7. 4. den Middle 6.7. 5. den Klasika, handicapový start + doprovodné závody (mikrosprint,…) – přihlášky podle zájmu na místě Ubytování: Internát 2-6 lůžek, společné WC a sprcha Stravování: Z vlastních zásob, snídaně budou možná organizovány společně (bude upřesněno) Kategorie: H/D 10D, 12C, 14B, C, 16B, 18B, 20A, 21E, A, B, Br, C, 35A, B, 40A, B, 45, 50, 55, 60, 65, 70, 75, 80, Open Začátečníci, Open Pokročilý (technická) Cena: Přibližná cena 4 000,- Kč, pro členy SCM příspěvek 1 000,- Kč Přihlášky: Do 10.4.2008 členové SCM JO dorostu + dorost a junioři Ještědské oblasti, po tomto datu budou otevřeny pro ostatní zájemce, nejpozději však do 25.4.2008 (poté za zvýšenou cenu) u Aleny Neradové na e-mail ajaner@email.cz spolu s kategorií, SI, rokem narození, místem odjezdu Spolu s potvrzením přihlášky obdržíte data k platbě. Zájezd se uskuteční při minimálním počtu 35 účastníků. Webové stránky závodů: www.hungariacup2008.hu Další informace k závodům: Pořadatel: Szegedi Vasutas SE Dříve pořádané mezinárodní závody: • Hungaria Cup 1994 – Kiskunhalas • Hungaria Cup 2002 – Kiskunmajsa Centrum: Tata, 70 km severozápadně od Budapeště, u jezera s možností koupání. Místo prezentace, každodenního vyhlašování vítězů, dějiště večerních zábavních programů a parkového závodu. V místě jsou všechny typy ubytování, do 500 m řada restaurací. Cílové prostory: 15-20 km od centra. Parkoviště jsou každý den v těsné blízkosti cílového prostoru. K dispozici je školka pro děti, stánky s občerstvením, sprchy. Terén: Typický středoevropský les, většinou s dobrou průběžností. 70% terénu ještě nebylo pro orientační běh použito. Mapy: 1:10 000 E=5m, pro parkový závod 1:5 000. Mapováno v letech 2007-2008 podle IOF standardů Doprovodné závody: 3.7. 2. den MTB-O od 15:00 (startovné 1500 HUF) 4.7. 3. den Mobile-O od 11:00 (startovné 1000 HUF) O-Triatlon od 15:00 (startovné 2500 HUF) Mikrosprint od 18:00 (startovné 500 HUF) 5.7. 4. den GPS závod od 12:00 (startovné 1000 HUF) Trail-O od 13:00 (startovné 500 HUF) MTB-O od 15:00 (startovné 1500 HUF) Možnosti výletů: • Budapešť • Tata – hrad, jezero, anglický park • Komárno - pevnost

V Lučanech nad Nisou se běžel závod v neobvyklé disciplíně Micro Orienteering. Z pravidel: "Závodník dostane na startu mapu se svým startovním číslem a obíhá svoji trať. Některé kontroly jsou obklopeny"falešnými" kontrolami na blízkých objektech. Závodník má k dispozici pouze mapu a popisy kontrol bez číselných kódů. Za špatně naraženou kontrolu běží závodník trestný okruh." Podobnou disciplínu ale s trestnými minutami, jsem absolvoval na letošním soustředění, takže jsem trochu tušil, co nás čeká.

V Lučanech nad Nisou se běžel závod v neobvyklé disciplíně Micro Orienteering. Z pravidel: "Závodník dostane na startu mapu se svým startovním číslem a obíhá svoji trať. Některé kontroly jsou obklopeny"falešnými" kontrolami na blízkých objektech. Závodník má k dispozici pouze mapu a popisy kontrol bez číselných kódů. Za špatně naraženou kontrolu běží závodník trestný okruh." Podobnou disciplínu ale s trestnými minutami, jsem absolvoval na letošním soustředění, takže jsem trochu tušil, co nás čeká. Hned na začátku jsem měl problém najít na mapě start, ale to byl nakonec ten největší zádrhel v celém závodě. Při postupu na většinu kontrol jsem se snažil odhadnout, kde by mohly být falešné kontroly. Občas jsem omrknul upřesňující popis. Při naběhnutí do prostoru kontroly jsem už takřka vždy přesně věděl, kterou orazim. Jenom na 16. jsem si nebyl příliš jistej, ani tady jsem se nezdržel dlouho a tip se ukázal jako správný, narozdíl od mého sportovního sázení :-) Díky štěstí a snad i troše umění jsem neměl žádnou chybu, což mě zařadilo až na chvost oddílového přeporu v počtu chybných kontrol. Vítězem neobvyklé sázky se stal Jiří se třemi okruhy. Kvůli těmto třem chybám přišel Jirka o bednu, protože čas na trati měl třetí nejlepší. Výsledky: D21B (6) 1 Linková Ivana TUR 38:11 (1 chyba) 3 Neradová Eva LIT 41:49 (1) Bakovská Jitka LIT disk H21B (6) 1 Kučerka Jan LIT 40:19 (0) 4 Macek Jiří LIT 47:21 (3) 5 Nerad Jaroslav LIT 49:34 (2) 6 Pavlík Bronislav LIT 50:59 (2)

Velikonoce jsou tradičně zasvěceny různým klubovým a oblastním soustředím. Již poněkolikáté v řadě jsem měl možnost potrénovat s oddílem Stadion Nový Bor. Tentokrát jsme se vrátili do oblíbených terénů v okolí Komárovského rybníku a trénovali na výřezech z map Kost a Kančí zoubek. Tento prostor mám proběhaný již z několika soustředění a z mnoha závodů, ale vždy se najde místečko, kde se dokážu zamotat.

Velikonoce jsou tradičně zasvěceny různým klubovým a oblastním soustředím. Již poněkolikáté v řadě jsem měl možnost potrénovat s oddílem Stadion Nový Bor. Tentokrát jsme se vrátili do oblíbených terénů v okolí Komárovského rybníku a trénovali na výřezech z map Kost a Kančí zoubek. Tento prostor mám proběhaný již z několika soustředění a z mnoha závodů, ale vždy se najde místečko, kde se dokážu zamotat. Moc malých dětí tentokrát nepřijelo, takže byly tréninky stavěny i pokročilé závodníky. Ivana s Petrem připravili opravdu zdařilé soustředění. Většina tréninků vyžadovala kromě běžecké a mapové stránky zapojit i hlavu, takže ne vždy vyhrál ten s nejlepším časem. Má lenost už mi nedovolila naskenovat mapy, takže jsem využil odkazů na stránky Stadionu Nový Bor, kam už dal Vojta ty své. Pátek 21.3. Soutěž o nejrychlejší ražení Běželo se ve dvojicích v protisměru a po doběhnutí okruhu se běžel stejný okruh v opačném pořadí. Po prvním okruhu jsem měl zdánlivě luxusní náskok, ale nakonec jsem Vojtu porazil jen o 3 vteřiny. Noční hra Na startu jsme měli mapu se zakresleným prostorem, ve kterém se nacházeli 4 kontroly s nápovědou, kde hledat poklad. Nejsem moc týmový hráč, takže jsem od startu vyrazil sám. Pobíhal jsem po lese jak splašenej, podařilo se mi při tom najít jen dvě indície a to bylo málo. V době, kdy jsem si běžel na start opět prohlídnout mapu, již všichni ostatní místo uložení pokladu našli. První z nich byl Lukáš. Sobota 22.3. Housenka Úkolem bylo oběnout trať ve vystřiženym pruhu mapy. Tento trénink jsem konečně vyhrál s přehledem, udělal jsem jen jednu drobnou chybku. Vojtova mapa s postupem Klasika s motýlkem a falešnými kontrolami V prostoru každé kontroly byly dva fáborky a podle popisů se muselo rozhodnout, který je na správném místě. Tak tohle bylo pořádný maso hlavně díky počasí a terénu, zlatej hřeb celýho soustředění. Tady se ukázalo, jak mi chybí pravidelný běžecký trénink. Už od začátku mi netáhly nohy, takže jsem většinu kopců vycházel. V druhé půlce odešla i hlava a pár kontrol jsem dost dlouho hledal, hlavně druhou uzlovku. Vyhrál Vojta s časem asi 112 minut, já to měl za 119. Mapa s tratí Noční paměťový scorelauf se skládáním básničky Na startu jsme měli mapu se šesti zakreslenými kontrolami. Na každé z nich byl jeden verš koledy. Až na konci bylo možné verše napsat.na papír. Najít kontrolu nebyl příliš velký problém, ale zapamatovat si postupně 6 veršů bylo už horší. K mé smůle jsem zvolil pořadí kontrol takové, že jsem verše skládal od konce a na přeskáčku – 6,4,2,5,3,1. Trať jsem oběhl v nejrychlejším čase a s jedním nahlédnutím do mapy. Při zápisu říkanky jsem udělal dvě chyby, což mě odsunulo na třetí místo. - Velokonoční koleda pro kluky - Upletl jsem pomlázku, je hezčí než z obrázku, všechny holky, které znám, navštívím a vymrskám, než mi dají vajíčko, vyplatím je maličko. Neděle 23.3. Vajíčkový scorelauf Standardní závod s volným pořadím kontrol vylepšený tím, že na každě kontrole bylo jedno čokoládové vajíčko. Kdo přiběhl první, měl sladkou odměnu. Rozhodl jsem se oběhnout kontroly, které byly nejlépe bodované, a ty další budou bonus. To se mi nakonec podařilo a z devatenácti mi chyběly jen 3 (dvě za bod a 1 za dva bodíky). Tento trénink jsem vyhrál, druhý byl Lukáš. Mapa s konrolami Švýcarská hra dvojic s doplňovačkou Jako poslední trénink byl připraven azimuťák. Na bílém papíru byl jen výřez nejbližšího okolí kontrol. Běžel jsem s Romčou. Bez ní bych byl na prvních kontrolách totálně ztracenej. Páč moje azimuty bei vočko by se asi nechytly. Takže Romča hlídala směr a já odhadoval vzdálenost. Na každý kontrole byla otázka, která se týkala velikočních svátků nebo Českého ráje. Tajenku jsme zjistily, i když jsme na dvě otázky odpověděli špatně. Teď už třeba vím, že se Fráňa Šrámek narodil v Sobotce. Skončili jsme třetí. Vyhráli rychlíci Vojta s Lukášem, druhá byla Petra s Petrem. Mapa s konrolami Závěr Pak už následovalo vyhlášení nejůspěšnějších závodníků. Nejvíce bodů ze všech závodů jsem měl já, druhý byl Vojta a třetí Lukáš. Ale bylo to o fous… Všechny tréninky připravovala Ivana s Petrem a moc jim děkuju za možnost si během velikonoc potrénovat.



Minulou sobotu se uskutečnil poslední závod Pražské zimní ligy, který byl pod taktovkou Ládi Mezníka a již tradičně se konal v okolí rozhledny Děd (Záhořany u Berouna). Ačkoliv mě ráno venku přivítalo sluníčko, i když s mírným jarním deštíkem, nenechala na sebe Emma dlouho čekat. Už když jsem se na Butovicích vymotala z metra byla tma a slušně pršelo. Už už jsem se chtěla otočit a upalovat zpátky domu, ale v tom se objevil Olda Janeček…od té chvíle nebylo úniku. Na závod nám vyšlo počasí skvěle. Byla to snad jediná chvíle dne, kdy nepršelo. Škoda jen, že skoro padesátka přihlášených se počasí zalekla a vůbec na start nedorazila. Tentokrát pro nás byl připraven téměř tradiční skorelauf o 20 kontrolách s tím, že každý oběhne kolik chce do limitu 150 minut. Volba postupů ale byla o to složitější, že kontroly č. 31 a 32 byly rozneseny v čase 20, č. 80 v čase 40 a č. 39 v čase 60. Mapový start letos sice nebyl až na Dědu, ale i ta horská půlka mi stačila k tomu, abych dělala, že vymýšlím postupy a přitom potajmu čekala až mě doženou plíce. Nicméně nějaký nápad se taky zrodil a mohla jsem se vydat na cestu. Na první kontrole jsem se srazila s Milanem Borovičkou, s který většinou PZL absolvuji, i když ne zcela úmyslně. Každopádně se dobře doplňujeme, protože mapy, které jsou starší než já mi moc nesedí. Holt to musím mít v nohách :o) Dalšími členy týmu se pak stalo pánské duo Chotětický+Jun a později Eliška Masopustová. Nebyla bych to ale já, kdybych si zas nepostavila hlavu. Chtěla jsem všem utéct a v zápalu boje jsem tak kontrolu č. 35 (jasná vrcholovka) hledala pod kopcem. To už mě všichni obkroužili a utekli mi :o) Pak jsem ještě zvolila špatný postup, nějak jsem zapomněla jednu kontrolu, další zase pohledala a měla jsem tak co dělat abych vůbec stihla limit. Chvíli jsem si pohrávala s myšlenkou, že č. 31 už vynechám, protože ztráta bodu za každých dvacet vteřin nad limit mě dost děsila, ale co…risk je zisk. Nakonec jsem posbírala všechno a ještě měla něco přes pět minut času. V dámské kategorii jsem utrpěla vítězství (celkově 11. místo), ale to jen díky tomu, že Eliška z PGP zřejmě přehlédla kontrolu č. 51. Jinak si myslím, že na tom byla po fyzické stránce rozhodně lépe. Od prvního „chlapa“ jsem dostala 45 minut. To už je dobrá nakládačka…takže mi nezbývá nic jiného než se nad sebou zamyslet a zase se opřít do trénování (hned jak se uzdravím). Jinak tu dlouhou asi letos nevyhraju :o) Pro zájemce, kteří si chtějí zlepšit náladu a pobavit se nad mými postupy dávám k dispozici mou mapu a pro zajímavost i hodnoty ze závodu (mezičasy, TF). Pořadí kontrol: 33-45-34-43-52-50-44-42-39(60´)-38-37-36-35-46-40-51-47-80-32-31. Úplně ideální to ovšem nebylo. Odkazy na výsledky, nějaké fotografie a také video najdete na stránkách závodu. V prvním videu jsem se svým neohrabaným stylem mihla i já :o)

Asi si říkáte, co že to je...jde o nově vzniklou sérii závodů OB, která má zvýšit atraktivitu, přinést potřebný tlak na závodníky a těm nejlepším umožnit zúročení investovaných hodin do tréninků i ve finanční formě. Tak neváhejte a začněte pořádně makat :)

Série funguje jako nadstavba nad stávajícími závody aktuální termínovky a umožňuje nejlepším spravedlivou a otevřenou formou získat finanční ceny. Zároveň výrazně zvyšuje tlak na psychiku závodníka a simuluje tak důležitý závod (třeba mistrovství světa). Současně série přináší do sportu další finance, přičemž hledá nové sponzory, které chce přilákat na atraktivní formu závodu a na přímou podporu nejlepších závodníků. V neposlední řadě přináší novou perspektivu dalších finančních příjmů a tím chce umožnit déletrvající kariéru těch nejlepších. O výkladu pravidel a regulérnosti proběhlého závodu rozhoduje řídící výbor seriálu, který bude řešit také případné protesty. (Převzato ze stránek Run 2 win)

Dříve než se sezóna úplně rozjede má každý z nás možnost trošku poladit mapu a sžít se s terénem na Velikonočním soustředění pořádaném naší oblastí. Místem konání je Běleč, která zároveň hostí jedny z prvních letošních závodů letošního roku (dlouhá trať a Český pohár štafet pořádané PHK).

Termín : 20.-24.3.2008 Místo konání : Běleč nad Orlicí Sraz : 20.3. 12:00 na místě Ukončení : 24.3. 12:00 Doprava : individuálně Počet míst : 60-70 Přihlášky do : 10.3. na karvanek.petr@volny.cz v tomto upřednostnění 1.členové SCM JO 2.dospělí a ostatní dorost z JO podle pořadí přihlášek Ubytování : 5x 6lůžková chata 5x 4-6lůžková chata (obojí vytápěné) cca 8 lůžek v ubytovně Stravování : polopenze nebo plná penze dle dohody Ceny : ubytování 160,- osoba/noc plná penze 176,- osoba Celková max.cena čtvrtek - pondělí : 4xnoc á 160,- = 640,- 4x PP á 176,- = 704,- Celkem : 1344,- Úhrada a vyúčtování bude provedena přes BOR a přefakturována na jednotlivé kluby. Případné příspěvky pro účastníky budou řešeny přes kluby. Program v podobném rozsahu jako loni : čtvrtek 20.3. BOR pátek 21.3. BOR sobota 22.3. CHA neděle 23.3. TUR pondělí 24.3. ??? Technické zabezpečení (mapy,SI,kontroly) : BOR



První letošní trénink se hlavně díky skvělému počasí opravdu vydařil a myslím, že jsem se nebavila jen já jako pořadatel, ale i ostatní. Paměťový scorelauf neprotáhl jen svalstvo těch, kteří toho za zimu moc nenaběhali, ale i mozkové buňky všech bez výjimky. Mottem tréninku bylo CO NENÍ V HLAVĚ, MUSÍ BÝT V NOHÁCH a musím říct, že jsem byla mile překvapena, když se nikdo k mapám nevracel (první mapu nepočítám, neb proč se nepodívat, když kolem ní běžíte, že?) Nicméně zase nemůžeme skákat radostí do vzduchu, protože i přesto, že byli všichni upozorněni na falešné kontroly, tak pouze tři z dvanácti běžců obstáli bez přehmatu.... ostatní by ještě měli potrénovat hlavičky... hodí se to především ve skalách a sprintech, kde se to kontrolami vzdálenými od sebe jen pár metrů opravdu hemží. Závěrem k hodnocení... nakonec jsem opravdu penalizovala každou chybu... jak už bylo výše zmíněno, byli jste dopředu na falešné kontroly upozorněni. Ten, kdo narazil špatnou kontrolu, ale posléze si to uvědomil a narazil i dobrou, dostal penalizaci pět minut. Kdo narazil špatnou kontrolu, aniž by si to uvědomil, dostal deset minut. Jsou pak případy, kdy jsem minuty odečítala kvůli mnou špatně posazené kontrole. Tabulka výsledků - legenda: umístění, jméno, reálný čas doběhu, penalizace a bonifikace, čas plus penalizace = výslený čas and the winner is.... 1. Kuči 56: 16 +5 -3 56:16 + 2 = 58:16 (jedna trestná za pět) 2. Indián 43:45 +10 +5 43:45 + 15= 58:45 (jedna trestná za pět a druhá za deset) 3. Michal 63:54 -4 63:54 – 4= 59:54 (bez chyby) 4. Broňa 59:59 0 0 59:59 (bez chyby) 5. Vojta 58:57 +10 58:57 + 10 = 68:57 (jedna trestná za deset) 6. Romča 64:40 +10 -2 64:40 + 10 = 72:40 (jedna trestná za deset) 7. Ája 75:25 +5 -2 75:25 + 3 = 78:25 (jedna trestná za pět) 8. Jára 63: 55 +20 -2 63:55 + 18 = 81:55 (dvakrát trestná za deset) 9. Eva 79: 15 +10 79:15 + 10 = 89:15 (jedna trestná za deset) 10. Alena 84:03 +10 84:03 + 10 = 94:03 (jedna trestná za deset) 11. Honza 84:28 +10 84:28 + 10 = 94:28 (jedna trestná za deset) 12. Karel 96:47 0 0 96:47 (bez chyby)

Výroční schůze našeho oddílu se bude konat v sobotu 23.2.2008, v 19.30 hod u Neradů. Zvu všechny členy oddlu. Věřím, že vám datum i čas bude vyhovovat.





Právě jsem dodělala mapu, ještě musím zkontrolovat, jestli mi někdo ty hrázky či kameny neodnesl jinam, či vybraná místa nejsou za plotem, ale přeběžná délka trati je 4,9 kilometru, ovšem je také možné, že si to pořádně prodloužíte :oD

Trošku (víc) jsem upravil grafický návrh podle Vašich připomínek. Připomínky pište do vzkazovníku...ale už je možná nebudu akceptovat . navrh001blue.jpg, navrh002green.jpg, navrh003fernet.jpg, navrh004spring.jpg, navrh005aja.jpg, navrh006summer.jpg, navrh007golden.jpg, navrh008clouds.jpg Fotka nahoře bude proměnná (interval ještě nemám vymyšlenej) a barva pozadí se bude asi měnit podle ročního období. Pokud máte fotky s motivem orienťáku v dobrý kvalitě a bez zrnitosti, tak mi je můžete poslat.



Nyní lze vložit k libovolné článku fotografii z vybraného alba, případně vložit fotografii do zvláštní galerie určené pouze pro články (galerii najdete pod ). Po napsání článku vyberete album a číslo fotky, nebo nejprve článek uložíte a pod založíte nové album do kterého vložíte fotky. Následně ke článku přiřadíte správné album. Pokud chcete fotky točit náhodně, zaškrtnete "Fotky vybírat náhodně z alba". Zobrazenou fotku jsem nechal náhodně vybrat z honzova alba z Ugandy A ještě malá drobnost...pokud se upoutávka=text článku, nezobrazí se odkaz na celý článek. To samé platí pokud se vyplní pouze upoutávka a text článku ne



Pokud se Vám budou líbit nové návrhy stránek, tak je budu v dohledné době (cca 2-4 měsice) realizovat. Případné připomínky pište do vzkazovníku.

Pokud se Vám budou líbit nové návrhy stránek, tak je budu v dohledné době (cca 2-4 měsice) realizovat. Případné připomínky pište do vzkazovníku.

Absolutní pořadí
1.Ája12:17
2.Kuči12:35
3.Indián12:57
...více uvnitř článku

Tratě stáhnout v pdf 1. okruh, 2. okruh1. Okruh

2. Okruh

Absolutní pořadí
1.Ája12:17
2.Kuči12:35
3.Indián12:57
4.David14:09
5.Míra15:28
6.Jitulka15:47
7.Jára ml.16:16
8.Evča16:37
9.Alena17:53
10.Zdenda20:11
11.Jarda st.22:12
12.Roman26:23
13.Romana26:27
14.Jiřina26:46
15.Jitka Mufí27:31
Ženy
1.Ája12:17
2.Jitulka15:47
3.Evča16:37
4.Alena17:53
5.Romana26:27
6.Jiřina26:46
7.Jitka Mufí27:31
Muži
1.Kuči12:35
2.Indián12:57
3.David14:09
4.Míra15:28
5.Jára ml.16:16
6.Zdenda20:11
7.Jarda st.22:12
8.Roman26:23


seznam :Indián, David, Jára malej, Jiřina, Jarda velkej, Jitulka, Evča, Míra, Roman, Romana, Jitka Mufí, Alena, Zdenda, Ája, Kuči

00 Indián 02 David 04 Jára malej 06 Jiřina 08 Jarda velkej 10 Jitulka 12 Evča 14 Míra 16 Roman 18 Romana 20 Jitka Mufí 22 Alena 24 Zdenda 26 Ája 28 Kuči 30 vakant



Druh: otevřený sranda závod ve sprintu Datum : Neděle 30.11.2007 Místo: Litvínov - Hamr, tam kde dřív bydlel Honza Terén: Velmi dobře průběžný, místy pozor na pejskaře :) Start: intervalový, 00 - 10:00 (dopředu to šoupat nebudu páč přijedou i přespolní) Kategorie: jenom jedna (1,575km vzdušnou čarou, 16 kontrol, kopce skoro žádný) Přihlášky: mailem, nebo v ostatních akcích Startovné: budu o něm přemýšlet :) Systém ražení: děrovačka Mapa: Hamr 2008, 1:1000 a 1:2500 (bude výměna map) Funkcionáři: Ředitel závodu: Já, Hlavní rozhodčí: Já, Stavitel tratí:Já Protesty:...žádné neuznávám
Seznam přihlášených

V neděli 30.12.2007 budu pořádat menší "rodinný" závod :) v Hamru...tzn. všichni co mají ruce a nohy (tzn. i velkej Jarda :)) ) se mohou zúčastnit. Přihlášky v ostatních akcích nebo mně emailem...bude to kraťoučký, tak na 10-20 min...

Firma Apls Praha s.r.o. přispěla našemu oddílu 10.000,- Kč Tato společnost patří mezi největší české dodavatele informačních systémů pro řízení maloobchodních organizací. Do jejího produktového portfolia patří mj. programy WinShop Standard, WinShop SQL a WinShop Lite.

Od Jardy je nabídka na teplákové soupravy. Mrkněte na http://www.mercoint.cz dále pak: atletika - teplákové soupravy já navrhuji tuhle: "Legea Kentucky, tm.modrá - tepláková souprava" Opět se hlaste v ostatních akcích - prosím vyplnit co nejdříve ubytování - typ doprava - barva

V ostatních akcích přibyl "nový závod" oddílové dresy (je poslední v seznamu). Do kolonky kategorie vyplňte předběžnou velikost, do ubytování délku rukávu (např. krátká, dlouhá, ruce jak vorangutan) a do dopravy délku nohavic (platí to samé jako u rukávů). Zatím poptáno 7 firem. Pro inspiraci nějaké grafické návrhy dle vzoru od vavryse zde (zatím bez kalhot). Bohužel vavrys nemá u dresů vrc dlouhé rukávy.

Vzhledem k tomu, že se přiblížila zima a má příští týden sněžit, rozhodlo se vedení ČZU, že je konečně ten pravý čas na promoci. Proč ji dělat, když je venku sluníčko a jsou vidět kytičky. Všichni jste samozřejmě srdečně zváni. Tady je pozvánka.

V měsících listopadu, prosinci a lednu proběhnou veškerá školení, která může orientační běžec i neběžec absolvovat. Jedná se jak o školení začínajících kartografů, které má termín přihlášek do 29.10.2007, tak i o školení rozhodčích a trenérů 2. třídy. Pro trenéry je uzávěrka přihlášek k 10.10.2007, vše probíhá ve dvou víkendech v Gymnáziu ve Vrbně pod Pradědem a pro rozhodčí končí přihlášky k 20.10.2007, školení proběhne v Horním Jelení.

Již dnes se vydá malá část našeho oddílu do Turnova a dále pak na Malou Skálu, aby zde potrápila svá tělíčka a hlavně hlavinky mezi skalami na Drábovně. Ne nadarmo je tato oblast považována za jednu z orientačně nejtěžších, proto nám držte palce, ať se ze tří závodů, které nás ve dvou dnech čekají, vrátíme všichni :) Díky Evě a Járovi máme zastoupení v kategoriích D18 a H18. Tyto kategorie nepatří mezi nejpočetnější, ale díky značnému zástupu áčkařů, budeme za úspěch považovat umístění na začátku druhé poloviny. Největší favoritkou je opět mamka Alena, která změří síly se známými konkurentkami Stehnovou a Úlehlovou a pak jsem tu já. Po závodech na Slovinsku a v Maďarsku mám asi stále ještě zatmění mozku a proto se vmísím mezi elitu a pokusim se je tam, holky, aspoň trošku potrápit. Po víkendu čekejte info z akce :)

V termínu zrušených závodů v Doksech pořádá Žatec závody v obci Ležky nedaleko Blatna. V sobotu se zde koná mistrovství západočeské oblasti na krátké trati a v neděli se poběží klasika. Terén je kopcovitý, s žulovými balvany a místy s hustým podrostem. Přihlášky hlaste přímo Aleně nebo přes přihláškový systém.

Oblastní mistrovství na klasické trati a ve štefatách byly zrušeny. Pořadatelům nebyl v tomto prostoru a termínu závod povolen. "...V původně plánovaných prostorech byly zamítnuty ze stejného důvodu jako závod DOK, který měl být 1.4. (strnad lesní ještě pořád hnízdí). Zkoušel jsem náhradní prostory, ale i tam nám to lesy ČR zamítly. Původně sice po telefonu nebyl nic problém, ale pak vadilo ještě kalamitní dřevo v lese a taky tam vyvádí zvěř mladé. Všichni nám nabízeli termíny od poloviny srpna..." Obastní mistrovství na klasice by mohlo proběhnout 24.6. při závodě pořádaném oddílem VLI.

Po mnoha letech se náš malinkatý oddíl zabydlel ve velkém oddílovém stanu, který byl sponzorským darem firem Armor a Entea.

O víkendu je v Jěštědské oblasti připraven pouze jeden závod. Na nedělní oblastní mistrovství v Radčicích u Železného Brodu máme přihlášeno 9 závodníků a jeho pořadatelem je SOK Turnov. Doufejme, že Ája (D21) s Alenou (D45) navážou na úspěchy z minulého týdne a budou bojovat o přední umístění. Zajímavý závod bude v hlavní mužské kategorii H21, kde máme čtyři zástupce (Libor, Honza, Jirka a David). První letošní souboj zde svedou Honza s Jirkou, každý letos zvolil jinou formu přípravy a tento závod napoví, kdo bude letos úspěšnější. V hlavní ženské kategorii D21 se představí ještě Klára. Mezi dorostenci pak Eva (D18) a Jára (H18). Nejmladším závodníkem z našeho klubu je Ondra (H10R). Stránka závodu

Skvělého výsledku na MČR na dlouhé trati dosáhla pátým místem Ája, což je dosud nejlepší umístění litvínovského závodníka na mistrovství republiky mezi dospělými. Ve velmi rychlém závodě za sebou nechala několik výborných elitních závodnic. Doufejme, že se Áje bude dařit dál a zařadí se mezi tyto skvělé závodnice natrvalo. Mezi veteránkami se neztratila Alena a vybojovala bronzovou medaili v kategorii D55 a rozšířila tak sbírku svých trofejí. Ve veřejném závodě se nejvíce dařilo JItce, která v D21K doběhla pátá. Stránka závodu

Kromě mistrovství republiky na dlouhé trati jsou na víkend připraveny i první závody oblastního žebříčku Ještědské oblasti. V sobotu pořádá Jiskra Nový Bor závod na klasické trati ve Zdislavě a v neděli je krátká trať na Bražeži (TJ Turnov). Díky tomu, že se první oblastní žebříček kryje s mistrovstvím, tak na něm nebude tak velká konkurence. Což dává jistou naději na dobré umístění Evě (D18) a Jirkovi (H21K). I nedělní krátká trať by mohla našim běžcům vyhovovat, protože v prostoru závodu absolvovali v minulosti několik soustředění.

V sobotu se v Jelencích u Příbrami poběží mistrovství ČR na dlouhé trati. V mistrovských kategoriích budou náš oddíl reprezentovat Ája (D21), Alena (D55) a specialista na dlouhé tratě Míra (H50). Hlavně Alena patří ve své kategorii k favoritkám. Další čtyři běžci se představí ve veřejném závodě započítávaném do rankingu (H21K poběží Broňa s Liborem a D21K Jitka s Klárou).

Vyšel březnový ranking. Nejlépe je na tom Ája na 36. místě. V závorce je uvedeno dřívější umístění. V dalším měsíci absolvujeme určitě více závodů než v březnu, takže se dá předpokládat posun některých závodníků výše.
Ženy:
36(36)Ája
171(166)Jitka
405(393)Klára
464(482)Eva
696(650)Alena
Muži:
385(379)Honza
392(384)Jirka
434(424)Broňa
724(700)Libor
791(781)David
1168(1414)Jára


Protože nám díky zvířátkům a popadaným stromům zrušili první žebříčkové závody, vydali jsme se ve skromném složení mé maličkosti, Evči, Jíti a Broníka prohnat západočeské závodníky. V sobotu se běžel sprint v samotném centru Sokolova a příměstském lesíku. Nejpříjemnější na tom bylo, že byl start až ve dvě hodiny a my si tak mohli přispat a vyrazit až v jedenáct hodin. Paráda :) Mě se dostalo výsadního práva startovat jako poslední v kategorii a sbírat odpadající, mé pomoci však nebylo třeba. Nejvíce jsem se obávala, že stejně jako vloni povede trať přes areál letního stadionu a už jsem se viděla jak lezu přes betonovou zeď. Stavitel to ale naštěstí asi neuznal za vhodné a postavil parádní trať kolem. Závod byl vcelku jednoduchý, kontroly viditelné, prostě pěkně rychlý sprint. Zádrhel byl pouze na páté kontrole, kdy jsem podlézala strom přes cestu, zvedla se o něco dřív a trošičku si odřela záda. Popravdě to byla taková rána, že mě to položilo obličejíkem do bažiny ( ano, i v parku se dá najít bažina :) ) a myslela jsem, že mě seberou až sběrači kontrol. Nejsem ale žádný ořezávátko a odkulhala jsem vstříc dalším nástrahám. Ke konci mě zdrželo jen přemítání o tom, jestli do potoka skočit levou nebo pravou, ale bylo to jedno…stejně jsem nakonec měla mokrý obě botky :) I když jak tak koukam na mapu…asi jsem ani plavat nemusela. No co, efekty pro diváky :) Po necelých čtyřech kilometrech jsem v cíli šťastně upadla k zemi, jenže jsem si nevšimla, že rovnou do kopřiv. Zadek svědí ještě teď, jauky. Výsledky ze soboty, mezičasy Po závodě odjeli dva z naší tlupy domu se slovy, že se jim druhý den na trati nechtějí jíst kořínky a já s Evou se přesunula do místní tělocvičny. Mládí jsem nakonec vyhnala za kulturou do kina a sama se věnovala seberealizačním myšlenkám o účetnictví. Aspoň to tedy bylo v plánu, ale známe to, že :) Po návratu nezbedného mládí jsme sbalili Kubu Š. a vyrazili do pizzerie. Veselá historka: Chudák Kuba si chtěl po závodě dát jeden pivní ionťáček, ale viditelně neplnoletý číšník na něj vyrukoval se slovy jako „kolik ti je“ a „to ti nevěřim, ukaž občanku“ :) Poslušně ji ukázal a pivko mu bylo doneseno s tím, že na to fakt nevypadá ( btw. Kuba je starší než já:) ). Ráno jsme se probudili do slunečného dne a už se nemohli dočkat jaké drsňárny nás čekají na dlouhé trati. Maličko jsme poskytli pomocnou ruku při přípravách a už se sami oblékali na závod. Já se rozhodla, že trošku před závodem rozhodim Káťu, ale nebylo třeba. Když jsem přišla na start, tak už zuřivě točila buzolou, která měla zaseklou střelku a rychle sháněla novou ( no, sehnala spíš trošku starší - historický první model :) ). Na trati dlouhé 10,7 km pro nás bylo připraveno pouze 13 kontrol. Konečně pořádný závod s dlouhými přeběhy. Vše se dalo najít relativně v pohodě. Problémem opět byly spíš mé puchýře. Aktivně jsem si nožky namazala vrstvou indulony a vzala si dvoje ponožky podle rad zkušenějších závodníků. Už pár metrů za stratem jsem ale cítila, že to asi nebude ono. Na první kontrole jsem poradila nadějným mláďatům kudy na další kontrolu a měla problém jim stačit. Při postupu na trojku jsem to vzdala, usedla na cestu a ze záchranných zásob vylovila náplasti. Nohy jsem pečlivě oblepila, sundala jedny ponožky, které jsem nacpala za kalhotky a pajdala dál. Osmička byla zároveň občerstvovačkou a diváckou kontrolou v jednom. Za hojného povzbuzování jsem začala šmátrat po ponožkách, abych je odhodila. Všichni čekali, že vytáhnu něco jiného nebo že budu minimálně se svlékáním pokračovat. Bohužel, museli počkat až na převlékání po závodě. V boji nezahálím a makám co to jde :) A možná proto jsem taky zvojtila nejjednodušší postup, mimochodem celý po cestě. Však uvidíte až vyblejsknu mapu a přidám ji mezi fotečky :) Nakonec se všichni i přes mírné potíže vrátili a už se určitě těší na další závod pořádaný sokolíky…dočkají se v květnu :) Výsledky z neděle, mezičasy

Předposlední březnovou sobotu jsme se konečně dočkali i my závodní nedočkavci v Ještědské oblasti. Ačkoliv se s námi počasí po ránu moc nekamarádilo, tak jsme déšť úspěšně zahnali a po pozdravu slunci vylezl i sám punťa osobně. V příjezdu aut jsme aktivně vyhráli druhé místo, takže bylo i spoustu času na procházku kolem hradu Kost. Škoda jen, že se bílá paní nerozhodla otevřít bránu o nějaký ten pátek dřív. Spousta lidí by na prohlídku určitě ráda zaskočila. Po důkladném prostudování startovky se nám obyčejným běžcům udělalo trošku nevolno. Mě hlavně proto, že v těsném závěsu osmnácti minut za mnou startovala „žena z vesmíru“ alias Dana Brožková. Nu což, řekla jsem si, že to nevadí, pro dobrý pocit jsem do sebe nalila litřík ionťáku, za obvyklého obveselení ostatních oblíkla čočky a vyrazila na start. Tam mě ještě stihla rozhodit Verča, která se rozhodla, že se bude rozcvičovat úplně stejně jako já, aby na tom byla stejně i v lese :) Jestli to pomohlo nevim nevim, protože jsem jako vždy přišla pozdě a na velké rozcvičování tak nebylo moc času. A pak to přišlo….odstartováno. Jako vždy jsem vyrazila co nejrychleji alespoň k mapám, aby se mi ostatní na startu nechechtali a přece jenom jsem se nechtěla nechat doběhnout hnedka u prvního lampionku…interval dvě minuty nic moc. Nečekaně se mi však ještě před první kontrolou podařilo doběhnout Káťu Kaškovou, což mě trošičku zarazilo a rázem jsme bloudily dvě :) Následující postupy jsme volily každá jinak, ale po neustálém vzájemném předbíhání jsme to po šesté kontrole vzdaly a pod heslem „ve dvou se to lépe táhne“ vytvořily téměř nepřekonatelný tandem běžící na pokraji svých sil. To jsem si ale myslela jen do doby než nás ladným krokem a s úsměvem předběhla výše zmíněná bohyně. Alespoň je vidět, že je neustále na čem pracovat :/ Pro mě to nakonec skončilo krásným pátým místem s téměř dvacetiminutovou ztrátou na vítězku ( na 8,5 km). Nejlepší umístění a kytičku si za druhé místo vysloužila Alena, naše nehasnoucí hvězda. Alespoň někdo zachraňuje čest oddílu:) Ale nutno podotknout, že ani ostatní nezaháleli a statečně vše přežili :) A hezčí část závodníků, která pilně tleskala si nakonec vysloužila kytičku taky. Děkujeme :) Tady jsou konečné výsledky a mezičasy Co nejdříve sem dodám i svou mapu s postupy, ať se trošku pobavíte :)

Minulou neděli se konal tradiční Běh pohraničím pořádaný AK Litvínov. Oproti dřívějším ročníkům se však trať přesunula z blízkosti kryté haly u Koldumu na Meziboří. Znalost tamního terénu napovídala, že by se mohlo jednat o závod v opravdu pěkném prostředí po lesních cestičkách a proto jsem se vydala se svým managerem omrknout atletické borce. Centrem závodu byly tenisové kurty, kde se v tu dobu horlivě pohazovala antuka pod kolem rostoucí stromečky. Podle nekonečné fronty u prezentace jsem očekávala opravdu silnou účast. Za čest našeho oddílu přišel bojovat ještě Míra, který už měl v době mého příchodu proběhnutou trať i pozpátku :) Ostatní se vymluvili, že si nemůžou kazit super dojmy ze sobotního tréninku nebo přišli dělat jen technickou podporu ( míchali šťávu a zuřivě fotili). Samotný závod se skládal z jednoho okruhu ( asi 1177 m), který se pro ženy otočil třikrát a pro muže a vetoše pětkrát. Vzhledem k mým opožděným reakcím jsem ihned po startu jistila zadních pozice. První dvě soupeřky ( celkem jsme byly čtyři) se vrhly střemhlav s kopce dolů, kotník nekotník. Trošku jsem se uklidňovala tím, že je dojedu v táhlém kopci, ale ejhle, holky mají docela fyzičku :) V prvních dvou kolech jsem se snažila udržovat stejný odstup od 2. za stálé podpory fotografů a pána co běhal v protisměru. Od něj jsem dostala info a radu, že druhá už nemůže, ať zapojím ruce a na začátku kola třetího jí předběhnu. Na moje slova o tom, že už taky nemůžu reagoval pouze větou: „Hlavně to neříkej té před tebou“. Nakonec jsem však zmobilizovala všechny svoje síly, překonala touhu posadit se na kraji cesty a do cíle opravdu doběhla na druhém místě. Míra, který mi celou cestu doslova dupal na paty doběhl celkem na krásném třetím místě. Čest oddílu zachráněna, mise splněna. Atletům děkujeme za pěkný závod a těšíme se na příští rok. Kromě fotek na našich stránkách si můžete prohlédnou i další od ostatních účastníků závodu. Na stránkách AK Litvínov najdete článek s celkovými výsledky.



Trať A: 1. Honza 72:42 2. Jitka 78:50 3. Broňa 91:05 4. Evča 102:20 Trať B 1. Alena 72:32 2. Jára 78:50 3. Pavla 76:54 ( chybí 6. kontrola) 4. Romča 87:02 Jak je vidět sešli jsme se v hojném počtu s meziměstskou účastí :) Některé kontroly možná trošku neseděly ( 6., 7. ), ale všichni víme, že není umění najít správně postavenou kontrolu. Až se vám něco takového stane při závodě, tak budete za machry že máte všechno a ještě v nejrychlejšim čase :) Ze začátku jsem byla trošku nesvá z toho, že vás budu sbírat s kontrolama, ale nakonec ligu sto pokořila jen Evča, i když jen velmi těsně. Nejhůř z nás na tom byly asi chudinky srnky co zmateně pobíhaly po parkovišti, první startující je asi trošku rozhodil. Pak už si snad zvykly. Jinak kontroly už jsou sesbírané a povídaly něco o tom, jak se těší na nějaký volný víkend, že je zas vyvenčíme. Nechci bonzovat, ale slyšela jsem Jitku povzbuzenou vítězstvím nad Broňou, že příště pořádá trénink ona :) Tady je náhled mapy a průkazka Áčka a Béčka Průkazky jsou tu bez zakreslených kontrol a mapa je původní. To co jsme měli přímo na tréninku vyfotim a najdete to v příslušné složce. A jedna story z natáčení: Po tom co jsem se vrátila z lišáckého focení u průchodu mezi trojkou a čtyřkou na mě najednou dělník co celý den zametal parkoviště a viditelně si práci šetřil aspoň na týden zavolal: Hej čičino, hledal tě tu nějakej ředitel. V tu chvíli mě polilo horko, protože už jsem se viděla, jak vysvětluju nějakýmu majiteli pozemku, že mu běháme po louce. Ale jak to tak v pohádkách bývá, vše se v dobré obrátilo. Z pracanta vypadlo ještě něco jako, že ředitel před třema minutama odběhl do lesa směrem na kopec poblíž a to už je všem asi jasné, že ředitel nebyl ředitelem, ale taťkou a zároveň vrchním fotografem. Moje malá dušička se vrátila na téměř původní velikost, šli jsme sebrat pár kontrol a už netrpělivě vyhlíželi prvního závodníka. A to je ode mě vše. Doufám, že se vám trénink líbil, nabrali jste před sezónou něco svalů a příště zas přijdete. Ája

Na sobotu je naplánován další mapový trénink. Pokud máte zájem hlašte se přímo na našich stránkách v sekci Závody - Ostatní akce nebo dejte vědět na ajaner@email.cz, popř. SMS na 603201071. Přihlášky přijímám do pátku 20:00 ( nezapomeňte uvést trať A / B). Sraz: Hamr, bývalé koupaliště Mapa: Koliba (1987) 1:15000, na PC ji trochu zvětším takže půjde spíš o měřítko cca 1:12 000 Start: 10:00, intervalový Cíl: v místě startu Typ tratě: - na mapě je zakreslen pouze start (cíl) - kontroly jsou zakresleny v průkazce na výřezech z mapy Parametry: A - 5,8 km - 16 kontrol, B - 4,3 km - 12 kontrol Ražení: kleštěmi do průkazky Popisy: nepotřebujete :o) Další info: Na trénink je již vše připraveno, jen vytisknu mapy podle toho kolik vás přijde. Tratě jsem osobně proběhla, vše v rámci možností sedí :) Všem doporučuju využít při postupu na 4. kontrolu v mapě vyznačeného průchodu. Je to postup téměř jediný, nejrychlejší a nejbezpečnější. Upozorňuju, že v areálu bývalého koupaliště se vesele bourá a vše se nějaksi zarovnává - pozor ať vás nepřejede bagrista!!! Při průzkumu terénu jsem nenarazila téměř na žádná zvláštní individua, ale jako výborná zbraň a obrana proti případným vetřelcům se mi osvědčila obyčejná sešívačka. Jen pozor ať vám nedojdou náboje tak jako mě :) Snažte se moc nefunět, ať nevyplášíte srnky. Letos je jich po lese až až. Už se na vás těšim. Ája Heslo: škola hrou :) Seznam příhlášených

Scorelauf 3.3.2006 Celkem 13 kontrol, limit 50 min Za každé dvě započaté minuty navíc se odečítal jeden bod
1.Ája9 bodů10 kontrol50:42
2.Alena8847:15
3.Jiří81053:32
4.Broňa7851:30
5.Jitka7851:39
6.Kája71361:05
7.Jára ml.6955:15
8.Roman/Zdenda4432:25
9.Míra2759:46
10.Eva0558:20


Na 3.3. je naplánován otevřený mapový trénink. Prosím o zaslání přihlášek na můj mail (jjkuci(zavináč)centrum.cz) nebo v sekci Závody - Ostatní akce (do 1.3.). Místo: Hamr (u bývalé vodárny) Mapa: Koliba (1987) 1:15000 start 00: 10:00 druh závodu: scorelauf (13 kontrol) trať: mírně kopcovitá limit: 50 min, za každou započatou minutu se bude škrtat jedna kontrola. Doporučuji hodinky s odpočítáváním. kategorie: pouze jedna hromadný start Informace se budou průběžně doplňovat, případně měnit, proto sledujte stránky. Zváni jsou samozřejmě všichni. Sponzorem tréninku je společnost ENTEA s.r.o. - www.toptoner.cz


S koncem oficiální sezóny pěšího OB začíná Pražská zimní liga. Termínovka je zde.

V neděli se běžel závod ve Vratislavicích (pořadatel VLI), kde byla část trati s volným pořadím kontrol. Nejlépe si vedla Ája, která hlavní ženskou kategorii vyhrála. Výsledky jsou na stránkách pořadatele.

Klub orientačního běhu Baník Sokolov má nové internetové stránky. Mrkněte SEM

V rámci možností byl aktualizován kalendář závodů - nové odkazy na stránky závodů atd.

... "Do závodu s pevným pořadím kontrol jsou vloženy úseky s volným pořadím kontrol." Rozpis je na stránkách závodu.

... výsledky jsou na stránkách pořadatele.

Dostal se mi do rukou článek, jehož autora se mi dosud nepodařilo vypátrat. Jeho přečtení bylo natolik silným zážitkem, že jsme se rozhodl vás o něj neochudit. Zveřejňuji jej vědomě jako anonym a vyzývám autora, nechť se přihlásí. Rád se s ním podělím o zážitky z Poděbradky 2005 které jsou velmi podobné. Styl psaní je mi velmi blízký,tak jako bych to psal já…. A teď už čtěte jedním dechem... Jak jsem jel Krále Šumavy Jelikož svalová horečka pozvolna ustupuje, krev z levého ucha teče jen při prudším pohybu, a sádrový krunýř okolo páteře již tolik netlačí, rozhodl sem se v několika odstavcích zaznamenat zatím nejintenzivnější sportovní zážitek svého života. Celá akce začala poměrně nevinně. Barevným letáčkem zobrazujícím šlachovitého mladíka s hranatými rysy, v přiléhavém barevném cyklistickém dresu, ledabyle opřeného o luxusní horské kolo. Hezoun byl doprovázen lživým textem slibujícím nevšední sportovní zážitek v technicky náročném terénu. Propagační materiál dále popisoval nezáživné podrobnosti jako převýšení(několik km), profil tratě pro zdravé cyklisty (?), dále již zajímavější rockové skupiny, pivo a gulášek v cíli. Nabízel dokonce i dvě varianty závodu: krátkou (78 km) a normální (100km). Dnes už nejsem schopen pochopit, že v jakémsi sportovním oparu(možná naladěn pravidelným sledováním Branek bodů vteřin?) jsem vážně zvažoval stokilometrovou variantu. Byl jsem snad i pod vlivem vzpomínek na nedávných 45 km na silničním kole po hladkém asfaltu, z mírného kopce s větrem v zádech? Kdo ví. Ale co, přeci se napoprvé nebudu přepínat, řekl jsem si,a nakonec zaškrtl KRÁTKOU variantu. Při pozorném čtení dále pochopíte, že právě v tu chvíli jsem se pravděpodobně podruhé narodil. Fáze nultá - příprava Po důkladné analýze svého cyklistického vybavení jsem zhodnotil,že jsem nebarevně sladěný a veskrze málo sportovně vypadající. Toto se nejevilo jako větší problém, a o pár dní (a tisíců kč) později jsem při pohledu do zrcadla v první vteřině myslel, že stojím v těsném zákrytu za Lance Armstrongem Po této operaci nastala důležitá fáze holedbání, během které všichni kamarádi,známí, příbuzní, jejich známí a příbuzní byli dopodrobna seznámeni s tím,jaký že jsem to chlapák, když se účastním velkolepého závodu v drsném terénu. Pravda, při letmém pohledu na internet jsem zjistil, že podobných chlapáků je v republice ještě cca 3,5 tisíce, to mne ale ještě více utvrdilo v tom, že závod bude hračkou i pro nesportovní veřejnost, a že tedy dopoledne si sjedu toho Krále a odpoledne si hodím lehký tenísek. Kolo jsem řádně umyl a pro větší efekt polepil barevnými samolepkami typu "I love triatlon" a "no pain, no gain". Myslím také, že jsem byl jediným účastníkem s vyžehlenými puky na cyklistických šortkách. Prostě - v předvečer závodu jsem byl ready. Fáze první - před startem Příjezd na místo závodu proběhl bez problému, slunce svítilo a vyleštěné kolo na střeše služebního vozu vysílalo do okolí mnoho slibující pablesky. Už parkování se ale ukázalo být menší výzvou (s ohledem na další průběh dne však zanedbatelnou), jelikož parkovací plocha náměstí nejmenovaného městečka, soudě dle bílých čar na dlažbě, byla dimenzována přesně na 8 vozů. Okolo sedmé ráno se nás tam sjelo několik tisíc. Poté, co jsem po půlhodině ježdění našel parkovací místo v rákosí asi 3 km od města snad stojí za zmínku to, že již v té chvíli jsem zacítil první lehké známky únavy. Odmontování kola ze zahrádky, navlečení lesklého dresu, přičísnutí vlasů navlhčeným hřebenem a lehká projížďka zpět na místo registrace byla už pouhá rutina. Taktéž namontování plastového čísla na mé kolo (promo model z Tesca za 5990,-) bylo docela snadnou záležitostí. Poté jsem se snažil protlačit se na náměstí, kde se mezitím již formoval hučící dav větrem ošlehaných horalů a mužatek všech věkových kategorií. Již na první pohled bylo zřejmé, že na místo v první, ale ani padesáté startovní řadě nedosáhnu, a že tedy boj o stupně vítězů mě bude od počátku neférově ztížen. Když jsem následně zaujal poměrně netaktickou pozici hned vedle prodejny dámského prádla v zadní části náměstí, jen se závistí jsem mohl sledovat šťastnější účastníky protřepávajíce svalstvo o cca půl kilometru přede mnou. Uklidnilo mne ale, že kola mnohých nebyla zdaleka tak čistá a barevná, jako to moje. Zde malá příhoda: Při zaujímání startovní pozice jsem nechtěně zavadil šlapkou o lýtko Diskobola stojícího vedle mne. Promiňte, špitl jsem. Odpověď hrdelním hlasem mne měla varovat: "Neřeš vole, co je pod pět stehů se nepočítá." Fáze druhá - start Konečně zazněl výstřel. Očekáváte-li dramatický popis prvních metrů závodu, budete zklamáni jako jsem byl já. Ještě dalších cca 5 minut jsem totiž stál na místě, poté opatrně vedl kolo mezi masou tlačících se a různě nasedajících závodníků. Po nasednutí a ujetí asi 5ti metrů jsem po nárazu do jakési stařeny (co ta tady mezi námi špičkovými atlety proboha dělá,napadlo mne) jsem poprvé spadl. ¨ Fáze třetí - závod Ti z vás, co někdy viděli tisíce cyklistů deroucích se kupředu, by asi byli vykuleni méně než já. Při jízdě na kole jsem totiž zvyklý vidět jednak na zem, jednak dále než 5 cm před sebe. Toto bohužel možné nebylo.Jen podle nárazu řidítek do dlaní navlečených do křiklavě červených rukavic jsem pochopil, že jsem poměrně brzy opustil (tehdy jsem ještě netušil že navždy)asfaltovou cestu, a vydali se vstříc kořenům, šutrům a roklím. Na asi pátém kilometru jsem podle barevného hada vinoucího se do prudké stráně přede mnou odhadl, že se pohybuji někde na 300.-500. místě. Toto zjištění bylo pro mne v tuto fázi závodu prudkým zklamáním, neboť během svého holedbání známým jsem tvrdil, že přeci jdu na první stovku! Navíc na mne každou chvíli někdo ze zadu štěkl "pravo!" a pak zase "levo!" a já se postupně propadal hlouběji do startovního pole. Začínal jsem se také lehce potit, což mne rozladilo, neboť jsem chtěl vypadat přitažlivě na cílové fotografii.Po 15 kilometrech jízdy do prudkého kopce proti slunci (občas prostřídaného krátkým ale zato velmi příkrým sjezdem po kořenech či kamenech vyschlého potoka) jsem pochopil, že musím poprvé změnit taktiku. Tato změna proběhla z "Umístit se" na "Dokončit". V tuto fázi závodu se tento cíl zdál poměrně reálný, neboť ani já, ani nikdo jiný okolo ještě nekrvácel, nezvracel ani nebrečel. Jenom snad někteří volili ostřejší slova, když za pomocí zubů a nehtů již po sedmé měnili duši či řetěz. Asi měli levná kola. Na třicátém kilometru se objevila první občerstvovací stanice. Konečně přišla má šance na lepší umístění!! Vychytrale jsem ostrou jízdou minul desítky závodníků, co zastavovali, nabírali iontové nápoje, banány, pomeranče, či energetické tyčinky. Já pouze dopil v jízdě poslední zbytek zteplalé žluté limonády z cyklistické láhve, a vrhl se vstříc nejdelšímu stoupání závodu mnohakilometrovému krpálu vedoucímu kamsi do mraků. Teplota v tu chvíli dosahovala asi 30 stupňů a na mne po chvíli začala doléhat první krize. Zhruba od této této chvíle pro mne závod ztratil přesné kontury.To,co se odehrávalo dál, se pokusím slepit ze vzpomínek přes své vnímání v jakési mlze, z útržkovitých záblesků paměti, a z vyprávění ostatních. Po několikakilometrovém stoupání v ostrém slunci jsem soudě podle kamzíků, orlů a nízkých ohnutých stromků byli na samém vrcholu Šumavy. Slunce rvalo a vzduch řídnul. Teď měly přijít ty táhlé sjezdy, které snad slibovaly relaxaci a slastný odpočinek! Nestalo se tak. Nebudu vás zdržovat popisem těchto částí závodu, možná si jen zkuste představit jízdu prázdným korytem divoké řeky, ve sklonu vodopádu, do které bouře nanesla kořeny, kusy stromů a lidských těl. Odvaha některých borců při sjezdech byla šokující,za řevu a řinčení součástek se řítili do údolí, zatímco já (a nebyl jsem sám) jsem vedl kolo dolů po srázu mezi stromy a kapradím, a střídavě si otíral krvácející rány a slzy. Sjezdy byly proloženy prudkými stoupáními po podobném povrchu, kde již o cyklistice nemohlo být ani řeči. Nevím,jak se ve sportovním slangu nazývá tlačení kola do srázu. Jsem si ale jist, že mnohakilometrová chůze v cyklistických botách (pro necyklisty: střevíce s kusy ostrého železa přišroubovaného k podrážkám) nebude do budoucna patřit k mým oblíbeným kratochvílím. Přišel čas na další posun v taktice z "Dokončit" na "Přežít". Druhá občerstvovací stanice mne již uvítala bez větších nároků na umístění. Odhodil jsem pomlácené a zabahněné kolo a spadl bezvládně do kádě s iontovým nápojem. Přišla však nečekaná komplikace! Díky naprostému vyčerpání (Naprostému ? Ó,jak jsem se pletl, byli jsme teprve na padesátém kilometru) Žaludek odmítal cokoliv přijmout! Při zvracení jsem ale koutkem oka zahlédl, že v předklonu či kleku je i mnoho spolubojovníků, to mne uklidnilo. Někteří dokonce vypadali, že již nežijí, soudě podle polohy jejich těl a křečovitých grimas obličejů. Asi 15 minut jsem poté ležel na zádech, občas se napil, ublinkl, znovu napil, až jsem do sebe násilím vpravil něco tekutiny. Na jídlo jsem si netroufl, tak jsem si alespoň nacpal do propocené kapsy pár energetických gelů. Poslední fáze boje o život mohla začít. Podle propočtů v této chvíli zbývalo necelých 30 km závodu. Slovo závod již používám ve velmi volném kontextu, neboť skuteční závodníci byli již v ten moment na stadionu, poslouchali zmíněné rockové kapely, popíjeli pivečko, a pozvolna se po vyhlášení vítězů všech kategorií rozjížděli do svých domovů. My ostatní bojujíce o umístění ve třetí tisícovce jsme se však dále rvali o život. Z 24 převodových stupňů mě fungovalo již jenom 8, což však nehrálo roli, neboť při chůzi vedle kola přehazovačka Shimano Ultegra často ke slovu nepřijde. Zadní brzda byla také již jenom pro okrasu, což mne dále diskvalifikovalo i při sebemenších sjezdech. Přední brzdu jsem totiž po čtyřech pádech levým loktem na šutry přestal požívat. Při krátké odpočinkové pauze (kterou jsem čerpal každých asi 500m) mě letmý pohled na hodinky varoval, že odpolední tenis již nestihnu, neboť jsem na trase už nějakých šest hodin. Očima jsem propaloval svůj cyklometr, který jako jedna z mála věcí na mém kole z Tescoletáčku ještě fungovala, a přes slzy odpočítával kilometry. Konečně!! 76 77 78 79?? Co to? Kde je stadion? Hudba? Na 80. kilometru, uprostřed hlubokých šumavských hvozdů mě došlo, že letáček byl pouhým propagačním trikem, a že organizátoři závodu vzdálenost pouze odhadli, s odchylkou plus minus pár kiláků, no a co?? V tu chvíli mně přešla chuť žít. Narval jsem do sebe poslední odporný sladký gel a byl připraven každým metrem zkolabovat. Na zhruba 83. kilometru jsem konečně v dálce uviděl polní cestu. A po ní i silnici vinoucí se mezi domy v dáli! Na 85. kilometru byl definitivní konec. Vklopýtal jsem, ne nejel jsem, neboť cílová rovinka byla opět do kopce na stadion, ne nepodobný Venclovskému po jeho památném pokoření průlivu. Rozdíl byl pouze v té změti trubek co jsem vláčel za sebou. Nálepka "no pain-no gain" visíc z rámu volně flirtovala ve větru a já věděl, že počet účastníků v příštím ročníku bude pouze 3499. Epilog Správný chlap má zkusit alespoň jednou v životě opravdovoubolest. Alespoň se to tak říká. Ženy mají porod. My máme Krále Šumavy.

Po loňských závrtech na Slovensku jsem se vydala spolu se skupinou sokolovských borců na závody do Maďarska, které se konaly v těsné blízkosti Debrecenu. Protože je to trošičku z ruky, vyrazili jsme o den dříve a to kolem páté hodiny ranní. Cesta ubíhala rychle, vcelku poklidně. O jediné vzrušení, ač nerad, se postaral Jindra, který způsobil maďarskému háklivci ťukánek na blatníku o velikosti 1x1,5 mm. Chudáci policisti si vše vyfotili a jelo se dál. V šest hodin navečer už jsme vystupovali v kempu Víg-Kend Major. Mládež vystartovala zabrat místo pro naše stanové městečko a zbytek se snažil rukama nohama domluvit na prezentaci, kde si nás neustále přehazovali od jednoho stolku k druhému jak horký brambor. Nicméně po hodině jsme vítězoslavně odcházeli, vše úspěšně vyřízené (nevim nevim, jestli by s takovou rychlostí uspěli u nás :)). Po zbytek večera už jsme se pak jen soustředili na nadcházejících pět etap. První dvě etapy se konaly 13 km od kempu, takže jsme vyráželi s pomocí našich okolených koní. Mě se dostalo té cti startovat hned první den v úplně cizí zemi jako první z kategorie. Zas tak nažhavená jsem nebyla, takže bych na start vydržela čekat i déle, ale nedalo se nic dělat. Rozvážně jsem vyrazila, vše poctivě obíhala po cestách jak při liniích a do cíle jsem dorazila pro tento den jako třetí. Spokojená se svým výsledkem jsem vyrazila fandit ostatním. Po odpoledních se většinou konaly vložené závody. Po první etapě následoval Trail. Vozíčkářů se sjelo opravdu dostatek a my tak alespoň poznali, jak takové závody vypadají. Vše probíhalo v klídku, v přátelské atmosféře, nikdo si nestrkal klacky do kol, všichni si pomáhali. Večer proběhlo slavnostní uvítání závodníků, kdy se na pódiu sešlo asi na třicet důležitých lidí, přičemž si nikdo z nich nenechal ujít příležitost pohovořit o tom, jak jsou rádi, že jsme přijeli. Po té následovalo jakési půlhodinové předtančení v národních krojích a mohlo se přejít k vyhlašování. Všichni jsme zaplácali Monče, první vítězce naší výpravy a šlo se do spacáčků… Druhý den vše bylo na stejném místě. Mapa pro mě opět patnáctka, akátové lesy ještě nikdo nepokácel, dokonce ani jejich trny nikdo nepolámal. Ekvidistance jeden metr se také nezměnila, takže placka byla pořád plackou. O kopec jsme opravdu nezakopli. Po závodnících z minulého dne ani památky. Dokonce i pavouci si stihli opravit své sítě, takže jsme se z pavučin vymotali až v cíli (někteří až v cíli poslední etapy :)). Mnozí si odtud jistě odvezli fobii jak z pavučin, tak i z pavouků, které vykašláváme ještě dnes. Protože odpoledne bylo volno, tak jsme všichni sbalili plavky a ručníky a odjeli do města do aquaparku. Když už jsme tam měli slevu, tak se toho muselo využít, že :). Plavky si zapomněl jen tréňa. Určitě to ale udělal schválně, protože chtěl koupit nové :). Po dvou hodinách jsme odcházeli sice ještě více znavení z neustálého běhání po schodech na tobogány a klouzačky, ale s úsměvem na rtech. Na bedně jsme tentokrát měli zastoupení ve W14 i v W16, o které se postaraly Eliška s Jančou. Den třetí…Počasí stále pro běhání jako dělané. Měli jsme to štěstí a pršelo vždycky jen po nocích. Shromaždiště se na následující dva dny přesunulo do blízkosti tří kilometrů od centra. Pořadatelé chtěli udělat odpočinkovější den a proto se běžel jen krátký sprintík namotaný na místní louku, kde každý viděl jak pěkně bloudíte. A že se bloudit dalo pořádně…Mě se to povedlo hned na první kontrolu ( zase), kde jsem nechala tři minuty, což už se na sprintu těžko dohání. Připravila jsem se tak o vítězství a tedy i o pěkné žluté tričko. Protože nám dopolední proběhnutí nestačilo, přihlásila se většina z nás na Mikro-OB. Pro nás opět trošku nová věc, ale srovnali jsme se se vším nadmíru dobře. Kategorie byly pouze dvě, pro ženy a muže, takže jsem bojovala s holkama ze Sokolova. V rozběhu jsem jim ukázala záda a s celkovým časem 2:03 jim nandala dvacet vteřin. Ovšem povznesena vítězstvím, které znamenalo „pouhý“ postup do finále a vidinou zlaté medaile jsem dopadla na hubu. Tři chyby byly opravdu moc. Nezachránil mě ani kaskadérský kousek, kdy jsem s nasezením vlastního života skákala přes zídku do propasti. S prvním místem nakonec doběhla Terka Uhlíků a s třetím Bára. Sice se vyhlašovalo prvních šest, ale ani tak mi to nepomohlo. Jak už to tak bývá, odešla jsem zdrceně se sedmým místem, o tři vteřiny. Jojo, sláva vítězům, mě čest :). Čtvrtá etapa pro nás byla o něco delší. Ani tak se to ale nevyrovnala 5-denním v Doksech. Zcela znavena a navždy rozloučena se žlutým tričkem pro vítěze jsem odhopsala vstříc dalšímu bloudění. Šlo to pomalu, jako vždy se spoustou chybek, ale štěstěna se nade mnou slitovalo a absolutně nečekaně dovolila druhé nejrychlejší být až čtyři minuty za mnou. Tričko bylo moje, konečně :). Podobný výkon se podařilo předvést i Stopařovi, takže se večer opět mělo komu tleskat. Odpoledne jsme znovu vyrazili do aquaparku, kde se jako vždy blblo jak o život. Tentokrát jsme ale spoustu času věnovali i horkým perličkám, abychom nabrali sil na závěrečnou, nejdůležitější etapu. Poslední den bylo centrum přímo v kempu start co by kamenem dohodil. Všichni jsme čekali nám známí handicap, ale ejhle. Startovalo se klasicky intervalově, jen v pořadí od nejhoršího k nejlepšímu. Moje maličkost byla celkově druhá, za sebou i před sebou pět minut. Vše šlo vcelku dobře, osudovým se mi stal až význačný strom v hustníku, kde mě zachraňovali holky z šestnáctek. Díky za ně, jinak bych se z toho asi nevyhrabala. Tam mě bohužel doběhla vítězka naší kategorie. Utvořili jsme tedy silný tandem a ještě stihly přejet bronzovou Melindu. Druhé místo jsem udržela,vyslechla jsem si famfáry, s hrdostí převzala medaili, batůžek a svůj první plat. Konečně jsem si aspoň na chvilku připadala jako profík :). Vyhlášení byli téměř všichni z naší silné skupiny a Sokolovu jen o vlásek uteklo třetí místo v hodnocení klubů. Nad zájezdem z Lotyšska a z Ruska prostě nebyla šance. Poté už jsme jen všem zamávali, udělali závěrečné společné foto a vydali se přes Budapešt a Bratislavu zpátky k nám. Ve čtyři ráno všichni leželi ve svých pelíšcích, určitě vzpomínali na pěkný uplynulý týden a přemýšleli o tom, kam se podívají příští prázdniny…

Po loňské přestávce způsobené pořádáním národek uspořádal Baník Sokolov letní vícedenní závody v Horním Slavkově v obvyklém termínu hned na začátku prázdnin 5. až 8. července. Drobnou změnou bylo rozložení závodů do čtyř dnů. Tři etapy vyplněné volným dnem, kdy si aktivní jedinci mohli zaběhnout štafety (my jsme aktivně jeli navštívit Potůčky a tamní příbuzenstvo:o) Atmosféra závodů byla rodinná, lidičky většinou dobře známí. Dobře vybavený bufáč, ucházející počasí, teplá voda ve sprchách. Jediné co kalilo náladu závodníků byl HMYZ (především ten lítající a kousající) a pak taky drobné Broňíkovy úrazy. První závodní den začal v pohodě…přijela jsem už den předem (vlastně téměř v noci), takže pohodička. Vlastně do té doby, než jsme dorazili do koupelny. Broňa mi totiž závidí znalost sokolovské nemocnice, tak se rozhodl, že si rozsekne čelo při sprchování. Nepovedlo se. Vlastně povedlo – čelo má památku ještě teď, ale na šití to nebylo…no a nejhorší je, že ředitel závodu, Karel Rambousek ml. si myslí, že chudáka Broňu mlátím. Zbytek dne probíhal normálně - udělala jsem oběd (asi mé drahé polovičce hrozně chutnal, přesto mě pak k hrnci nepustil), no a pak hurá do lesa. Přes jistou výhodu znalosti zdejších lesních poměrů a map, jsem se rozhodla, že vyzkouším běh bažinou…nepovedl se (vypadalo to spíš jako boj o život) no a výsledek tedy nepřekvapil. Byla jsem až 19. z 31. závodnic. Broňa (pravděpodobně důsledkem hlubokého otřesení z rána) dopadl ještě hůře. 35. z 41. mužů. Další závodní den nás čekala druhá etapa na Třídomí. Opět znalí zdejších poměrů, vyrazili jsme co nejdřív, abychom mohli v pohodě zaparkovat. Vedro bylo poměrně značné, kontroly v bažinkách a jeden nesmyslný výstup do brutálního kopce (stavitel mi nebyl schopen vysvětlit, proč a za co se nám tak mstil). To nejhorší v lese ovšem byli komáři a mouchy – ten kdo se zastavil, okamžitě zčernal (problém byl takový, že když chcete v bažinách dohledat a domapovat, většinou nezbývá než zastavit). Neb mouchy jsou tvorové vskutku inteligentní, přestaly se namáhat s pronásledováním běžců (ne každý se totiž v lese plouží jako já) a pohodlně čekaly usazené přímo na kontrolách. Díky tomuto faktu nebyla tato etapa ani tak náročná z hlediska mapy či fyzické zdatnosti ale z hlediska odolnosti psychiky. No prostě máme v oddíle méně odolného jedince a můžu pouze prozradit, že jím nejsem já. Pro méně všímavé čtenáře připomínám, že jsme na těchto závodech byli já a Broník :o) Abych nezapomněla – výsledky: Baky – 10. z 28. (zadařilo se a soupeřky očividně odpadají) Broník – 35. z 38 (ty mouchy byly ale vážné hrozné) Další den byl dnem volna (pro neštafetníky) soudným dnem pro mouchy – pršelo. My jsme uprchli do Potůčků, kde bylo krásně, najíst se k sestřence, zajít si na zmrzlinu a válet se na zahradě. Po příjezdu jsme se dozvěděli, že štafety byly jako obvykle plavací, ovšem první úsek tentokrát nemusel jíst ani suchou housku, ani pít paňáka becherovky před vyběhnutím do lesa – je vidět, že se změnil ředitel závodu – mládí je ještě hodně měkké. Poslední etapu jsem se do lesa velmi těšila. Byla jsem nabuzená dobrým výsledkem a taky vědomím, že po dlouhé době mohu celkově porazit Lenku Zelenou. Věděla jsem, že opět bude hodně kontrol v bažinách, kde se mi dařilo. Tentokrát se ovšem dařilo i Léně, zato já jsem udělala jednu drobnou chybku – zhruba deset minutek :o) Asi si to vítězství nechám na republiku :oD Broňa se odhodlal jít do lesa aspoň na kousek trati (dalo mi to hodně přemlouvání) a dokonce na mě v cíli čekal usměvavej (mouchy a komáři byli asi přežraní). Takže sem stačí už jen můj výsledek – 14. z 23. (to je úmrtnost, že?) Zde je ještě odkaz na stránky závodů, kde je i hodnocení pořadatele: http://bso.webpark.cz/

Pokud chcete vložit na stránky libovolný soubor (do velikosti cca 2 Mb) a případně na něj vytvořit rovnou rychlý odkaz, stačí kliknout po přihlášení na obrázek se složkou . Zobrazí se nové okno s obsahem vaší složky.


Ve složce můžete vytvářet další podsložky pomocí ikonky , vkládat nové soubory ikonkou a přejmenovávat ikonkou . Rychlý odkaz lze vytvořit modrou šipečkou vedle souboru (odkaz ve formátu html se zobrazí ve světle modrém poli - stačí zkopírovat a vložit).


Složky a soubory lze mazat ikonkou zobrazující křížek . Číslo vedle složky zobrazuje počet objektů ve složce. Pokud si s něčím nebudete vědět rady, stačí najet myší na objekt a chvilku počkat. Zobrazí se krátká nápověda. Použití : Vložení rozpisu (např. ve formátu PDF, DOC apod.), vložení obrázků do článků, vzkazovníku atd. ...

Nedá se nic dělat, ale jako Slávista si prostě nemůžu pomoc. Závody se konaly v okrese Rokycany, OK Sparta Praha připravil na sobotu krátkou trať a na neděli klasiku. V sobotu mě celkem potěšilo, že start byl rozhodně blíž, než bych čekala, navíc jsem šla do lesa jako profík, když zrovna nepršelo. Nějak jsem si ale nestihla přečíst pokyny, tudíž ani zatejpovat kotníky, takže jsem v kamenitém terénu lehce trpěla. Ovšem byl tam jeden kopec, který se lezl sem a tam, takže jsem neměla nijak zběsilé tempo. Spíše naopak - Ita mě doběhla až moc brzy, ovšem lehce tam lítala jako já, takže jsme se vždycky sešly. Bohužel na věšáka za další špičkovou závodnicí jsem už neměla síly, plíce ani nervy, takže přeci jen jsem to musela oddřít sama. Na seběvědomí ani nepřidalo, že se většina běžecké špičky z Čech rozhodla na béčkových závodech potrénovat. Ovšem třeba Ája se s tím vyrovnala, aniž by hnula brvou...chybělo jí jen pár bodíků do osmitisícovky. A Aleně chybělo jediné místečko na bednu. Kluci měli konkurenci snad ještě větší. Dokonce byly dvě C finále, po novém rozlosování startoval Broňa s Honzou v jedné kategorii, takže se konečně mohli porovnat. V sobotu se urval Broňa a těsně mu utekla šestitisícovka, i tak ale může očekávat skok v rankingu. Eva - D 18B - 26/36 Broňa - H 21C1 - 15/48 Ája - D 21B - 19/65 Honza - H 21C1 - 27/48 Baky - D 21B - 54/65 Alena - D 50B - 4/16 Co bych Sparťanům asi nejvíce vytkla, bylo ubytování. Věřím, že pro ně bylo pohodlnější sehnat ubytování, pravděpodobně přes znáný, poblíž Prahy, konkrétně v Berouně, nicméně přeci jen to bylo z ruky. Sehnat něco v Rokycanech či Plzni by určitě nebylo tak namáhavé. Ještě že máme přátelské (někteří i více:o) vztahy se západní oblastí. Spali jsme tak nedaleko centra, objevili hezkou hospůdku a skvěle se najedli (Broňovi šlehali plameny z úst...) a to jsem měla pikantní jídlo já. Nedělní ráno opět vybízelo k očekávání deště, ovšem někteří profíci startovali a přiběhli ještě než začali padat kroupy. Momentálně se dostávám k druhému víkendovému zklamání. Nevím, jak na tom byly ostatní kategorie, ale D 21B měly hned z počátku jednu totožnou kontrolu z soboty a jednu o metr dál...to je tak těžké vymyslet nápaditější trať? Navíc jsem opravdu mlela z poslední (za to pořadatelé nemohou), vypila všechny obžerstvovačky, málem vraždila při pohledu na poslední mini okruh, když jsem byla téměř u cíle. Ovšem podle výsledků jsem nebyla jediná v krizi .o) Čest oddílu zachránila Alena, tentokrát vyfoukla soupeřkám stříbro. GRATULACE! Mezi kluky tentokrát zazářil Honza. Problém byl ovšem v tom, že se do jejich kategorie vecpal nějaký mladíček ze Šumperka, který nemohl startovat v B a narval to druhému čtvrt hodiny. Sice si tak nahrabal pěkné body, ovšem ostatní, s kterými by se neměl srovnávat, na to byli celkem velmi biti. Eva - D 18B - 27/31 Honza - H 21C1 - 16/41 Ája - D 21B - 36/60 Broňa - H 21C1 - 21/41 Baky - D 21B - 60/60 (šlechtí mě to, že některé ani nedoběhly) Alena - D 50B - 2/14

Již 14. ročník mezinárodních závodů Saxbo si připravily oddíly OK Chrastava , HSG Turbine Zittau a SG Zittau-Süd. Centrem byla tentokrát louka u města Lückendorf - Forsthaus, což pro některé české závodníky znamenalo tréninkový pochod už jen do centra. Příjemné bylo, že na hranicích nikdo neotravoval a počasí bylo pěkné. Méně příjemné bylo, že jsme se kvůli brzkému startu prvního sobotního závodu zřekli dlouhého vyspávání, a nakonec to ovšem nezvládli časově pořadatelé a starty se posouvaly - ve výsledku oba - tedy i ten odpolední, což mělo za následek, že někteří běžci byli v lese téměř za soumraku. Další věc, kterou organizátoři lehce nezvládli, byly parametry tratí. Vzhledem k tomu, že se běžely během dvou dnů hned tři etapy, tak by člověk nečekal, že bude potřebovat do lesa vrchařskou výbavu. Terén byl sice zajímavý, tratě však postavené ve stylu á la nahoru a dolů a co nejvíckrát (v druhé etapě se snad dolů ani nelezlo). Pořadatelé asi tušili, že by předem oznámené převýšení odradilo běžce, takže nemilé překvapení bylo dobře tajeno. Výsledky se blýskla Ája, která měla sice za sebou ten týden už asi milión závodů, přesto celkem válela. Ráno za sebou nechala 59 soupeřek, odpoledne jen lehce zaostala za první desítkou, což pro ní v součtu obou závodů znamenalo deváté místo. Na nedělní klasické trati nakonec urvala místo ještě o jednu příčku lepší. Dále zářila Alena, která hned při první etapě ukázala, kdo je tady královnou. Ve druhé etapě přišla o druhé zlato pouze o pár vteřinek, celkově však jasně vedla. V neděli to bylo opět stříbro, ovšem na stupínek nejvyšší opět zbývalo pouze několik vteřin. Kluci se opět nedohodli na společné kategorii a během víkendu se dokonce prostřídali (sobota Broňa L, zatímco Honza K, v neděli obráceně, Libor po oba dny K). Honzovi se skvěle vydařila hned první etapa, kdy byl 14. a ani odpolední epata pro něj rozhodně nebyla nejhorší. Celkově se vešel do první dvacítky. Ovšem nedělní klasická trať v kat. L pro něj byla tučné sousto. Pro Libora budou jeho výsledky určitě znamenat skok v rankingu, to samé se týká Klárky. V rodinném souboji si ovšem dovoluji konstatovat, že Libor dostal od Klárky na zadek :o)....jen se mrkněte na výsledky...Perfektně se vedlo i Mírovi, škoda jen, že už se nezúčastnil závodů v neděli (obstarával spolu s Lenkou babičkovské a dědečkovské povinnosti :o) SOBOTA - 1. ETAPA Eva - D 18 - 18/22 Jára - H 16 - 33/41 Ája - D 21L - 6/65 JJK - H 21K - 14/60 Klárka - D 21K - 26/50 Libor - H 21K - 56/67 Alena - D 45 - 1/10 Broňa - H 21l - 90/101 Míra - H 50 - 7/17 SOBOTA - 2. ETAPA Eva - D 18 - 15/21 Jára - H 16 - 39/41 Ája - D 21L - 13/63 JJK - H 21K - 22/62 Klárka - D 21K - 15/47 Libor - H 21K - 45/62 Alena - D 45 - 2/10 Broňa - nestartoval Míra - H 50 - 8/17 SOBOTA - CELKOVÉ UMÍSTĚNÍ PO DVOU ETAPÁCH Eva - D 18 - 18/22 Jára - H 16 - 37/41 Ája - D 21L - 9/65 JJK - H 21K - 19/67 Klárka - D 21K - 18/47 Libor - H 21K - 48/67 Alena - D 45 - 1/10 Broňa - nehodnocen Míra - H 50 - 8/17 NEDĚLE Eva - D 18 - 17/26 Jára - H 16 - 44/47 Ája - D 21L - 8/60 JJK - H 21L - 63/90 Klárka - D 21K - 17/51 Libor - H 21K - 50/72 Alena - D 45 - 2/17 Broňa - H 21K - 23/72

Téměř po měsíci se mi podařilo rozmrznout natolik, abych byla aspoň krátce připomenout zahájení žebříčku B Čechy. Pořadatelství prvního víkendového závodu se zhostil oddíl Spartak Rychnov pod Kněžnou, který však byl překvapený bojovnou zimou a musel žádat o možnost přemístit závody z původního prostoru v Zdobnické vsi-Šajtavě (horský les v nadmořské výšce 587-870 m) do centra nedělního závodu v Dobrošově. Pro závodníky to znamenalo oba dny na stejné mapě, ovšem určitě to bylo lepší řešení, než ošetřovat omrzliny závodníkům zapadlým pod lavinou sněhu. Počasí bylo tak drsný, že i zkrácená trať znamenala boj s vůlí, zda do lesa vůbec jít. Asi nejlépe se s podmínkami vyrovnala Alena, které na bednu chyběly dvě minutky a dělily jí pouhé dvě místa od bronzu, dáůe se pak dařilo i Evíkovi, která se jen těsně nevešla do první desítky. Broňa se tentokrát nemohl porovnat s klukama, neb se nevešel do béček, kde se ovšem zbylým dvěma borcům moc nevedlo. Večer se pak nesl v duchu, kdo najde inteligentní hospodu v Náchodě, zaslouží si metál. Kromě jídla byl totiž našim dalším požadavkem televizor naladěný na finýle Final Four Euroligy mužů, kde jsem oficiálně byla :o) Článek ovšem dopadl dobře, i když byl psaný v hódně provizorních podmínkách (poděkování bp za poskytnutí některých vymožeností civilizace). Eva - D 18B - 12/30 Jiří - H 21B - 73/93 Baky - D 21B - 56/64 JJK - H 21B - 87/93 Alena - D 50B - 5/14 Broňa - H 21C - 21/37 Na čarodejnice se opět nad Dobrošovem proháněli všichni čerti, ovšem oproti sobotě to přeci jen bylo lepší - už jsem nesháněla rukavice. Pořadatelem byl tentokrát Start Náchod. Pořadatelé si tentokrát připravili pro běžce dvě lahůdky - dva různé starty a vražedný výběh ke sběrce (ve většině případů to byl výlez). Evě se bohužel dařilo méně, nicméně zářivý úsměv pro fotografa dokázala vykouzlit na tvářičce (viz foto). Moje maličkost se také zmohla alespoň na nějaký výkon (nesnáším kopce, tak se dost divím, že jsem se doškrábala do cíle a prý to i vypadalo jako běh). Alena se tentokrát rozhodla, že nebude soupeřky dráždit svým obvyklým umístěním vepředu. Kluci se také opět trápili, čest zachraňoval Broňa alespoň umístěním, neb díky jednomu borci, který stříbrnému závodníkovi nandal sedm minut, to byla pro Broňu pěkná nálož od času vítěze. Eva - D 18B - 20/29 Jiří - H 21B - 75/86 Baky - D 21B - 43/63 Honza - H 21B - 82/86 Alena - D 50B - 10/12 Broňa - H 21C - 15/31 Když už se nám to nevydařilo podle představ, tak podstatné je, že ani jednu naši závodnici neupálili a po několika kilometrech od centra závodů se ukázalo i sluníčko a my pocítili, co je to teplo.

Sobotní ráno 22. dubna 2006 - den, který byl na oddílové schůzi stanovený jako den oddílového přeboru. Místo - Mlýny (kopce), pořadatel - OK Jiskra Nový Bor. Tak počasí bylo velmi dobré (jen ten sníh nás celkem překvapil, ale v lese mi přišel vhod po těch bažinkách), prostředí známé z jakýchsi pětidenní (mapa z léta 2003) a samé úsměvy do foťáku - fotek je požehnaně. Naši muži se až na výjimku malýho Járy přihlásili do kategorie H 21 K - bylo jich celkem šest, neb se po dvou letech zúčastnil i David. Favorité oddílu byli jasní - Broňa, Jiří a Kuči - nicméně jak prohlásil Broňa - neplánovat a nechat to na překvapení. Pro něj ovšem překvapení dost nemilé, protože jak prohlásil, od druhé kontroly tam lítal jak ...(nepublikovatelné). No nebudu to natahovat, prostě se nechal doběhnout Davidem, navíc vyběhl z mapy a prostě mu to nějak nešlo mapově ani fyzicky...i když: "sem si tak vyklusával do kopce a David, jak se mě snažil doběhnout, tak hrozně sýpal..." (nutno podotknout, že Broňa chce přejít na dvoufázový trénink, zatímco David nemohl v neděli téměř chodit). Naši borci to ale neměli vůbec jednoduché. Překvapivě se do jejich kategorie přihlásilo velké množství závodníků a v celkovém počtu šedesáti závodníků se nejlépe umístil Jiří. Těsně porazil Kučiho. Sám nad sebou vyhrál Jarda, který se taky po hodně dlouhé pauze vydal do lesa a na trati dlouhé nědo přes čtyři kilometry nechal za sebou ještě dva disklé. V ženách jsme se nakonec sešly jen já s Ájou, protože Eva se nějak zapomněla přihlásit k nám a tudíž bojovala v D18 a Alena se nechtěla nechat zabít :oD Do naší kategorie se přihlásilo pouze 23 odvážných běžkyň (se vůbec nedivim, neb jsme to opět měly delší než naši borci - je to pěkně nespravedlivé) a trať stála opravdu za to. Hodně se mi líbila, šla jsem téměř na krev do doby, než jsem zvorala dvě kontroly za sebou a pak ještě jednu těsně před koncem - nakonec jsem nasbirala na Áju dvakrát čtyři minuty a pak sem tam ještě něco a byla z toho pěkná nakládačka. Ovšem i Ája si tam pobyla (jen je holt rychlejší...to je to mladé maso). výsledky: D 18 - Eva 6/10 H 16 - Jára 12/18 D 21 L - 1. Ája 10/23 H 21 K - 1. Jiří 20/60 2. Baky 18/23 2. Kuči 27/60 D 45 - Alena 4/9 3. David 39/60 4. Broňa 46/60 5. Míra 52/60 6. Jarda 58/60 Jinak těšte se na příští týden a povinně všichni přijeďte v růžové (maximálně povoluji červenou) - protože Broník prostě miluje pink :OD